Článek
Není náhoda, že Neuschwanstein posloužil jako předloha pro pohádkový zámek. Sám totiž vznikl na základě romantických představ o středověkých rytířích a legendách, kterými byl bavorský monarcha Ludvík II. doslova posedlý. Povolal proto architekty a nechal na podhůří Alp vystavět palác, který, ač působí jako autentická gotika, vznikl až v 19. století.
Zámek sloužil jako panovníkův osobní úkryt, dlouho si ho však neužil, jen nějakých 170 dní. V roce 1886 byl sesazen z trůnu kvůli údajné duševní nemoci – přezdívalo se mu šílený král – a krátce nato zemřel. Stavba se několik týdnů po Ludvíkově smrti otevřela turistům a okamžitě se stala vyhledávanou atrakcí.
V 50. letech minulého století ji navštívil také americký filmový producent a režisér Walt Disney. Zámek ho uchvátil svými věžičkami, cimbuřím a celkovým pohádkovým vzezřením. Na jeho základě proto nechal vyhotovit zámek Šípkové Růženky, který je dodnes symbolem společnosti Disney.
Ludvík měl v Bavorsku i další sídla: Linderhof, Schachen a Herrenchiemsee. Ty všechny jsou společně s Neuchswansteinem v zápisu pod názvem Paláce krále Ludvíka II., uvádí server Independent.
Hlavně stavby, ale i příroda
Během červencového zasedání výboru UNESCO přibyli na seznam světového dědictví i další zástupci, celkem jich je 26. Jde například o místa, která v Kambodži upomínají na krutovládu Rudých Khmérů, palácová centra mínojské civilizace na Krétě, pozůstatky britského koloniálního sídla Port Royal na Jamajce nebo megalitické řady ve francouzském Carnaku.
Z přírodních památek se do seznamu probojovaly třeba dánský křídový útes Møns Klint nebo ekosystémy souostroví Bijagós v Guineji-Bissau. Kompletní přehled najdete zde.
