Zásadní je najít dost úložného místa, říká o dětských pokojích bytová designérka Nicola Kempná

Je třeba přemýšlet hodně dopředu, což spoustě lidí nedochází. Například ve dvou letech dítěte už musíte myslet na to, že za chvíli půjde do školy, kde bude v budoucnu psací stůl atd. Vím, že to zní hrozně, ale čas strašně letí.

Je dobré od začátku dbát na spánkovou hygienu: tlumená světla na večer, zatemňovací závěsy. Pokojíček má být klidné místo i na hraní, ne šíleně barevná stimulující herna.

Nerada u dětí vidím i bílé světlo nebo nějaké ledky a neony.

Čím menší prostor, tím víc se nad ním musí přemýšlet. I v malinkém prostoru se dají zóny nějakým způsobem vymezit. Zásadní je najít dostatek úložného místa, na něm v podstatě stojí celý návrh. A přemýšlet o budoucích změnách, například tapety se dají jednoduše vyměnit, proto je do pokojíčků ráda používám.

U atypických prostor je ideálním řešením nábytek na míru. Pokud máte zkosené stropy, nebo nepravidelné stěny, doporučuji vše vymalovat jednou stejnou barvou i se stropem, opticky to pomůže.

Souhlasím. Často vidím pokojíčky přeplněné hračkami a plyšáky. Ale dětem stačí opravdu málo. Pro psychický, emoční a sociální vývoj je lepší vymýšlet nové způsoby a hry s tím, co už mají. Velké množství hraček dítě zahlcuje a snižuje jeho schopnost se soustředit.

Také jsem si ověřila, že platí: Co děti vidí a mají na očích, s tím si hrají. Proto ráda používám knihovny, kde se knížky dají vystavit a stimulovat ke čtení.

A ohledně úklidu? Do pokojíčku malých dětí ráda navrhuji pletené koše, kde maminka může jen večer přijít a všechny hračky do nich shrábnout a naházet.

V dětském pokojíčku se může nacházet řada potenciálně nebezpečných prvků, což si dospělí často neuvědomují. Třeba volně přístupné zásuvky, přehřívající se lampy, žaluzie s provázky, otevíratelná okna, ostré rohy…

Předvídejte, že děti budou chtít na vše vylézt. Velký nábytek, skříně i komody musejí být vždy přivrtané ke stěně.

Mezi „bezpečnost“ osobně řadím i používání zdravých materiálů. Sledujte, zda nejsou toxické, zaměřte se zejména na barvy a různé nátěry. V dnešním světě plném levných výrobků a chemie to považuji za extrémně důležité.

Je dobré mít o nových materiálech a technikách přehled. Ale když slyším slovo trend, trochu zpozorním, protože nic trendy vlastně doma moc nechcete.

Trend znamená, že je to něco aktuálního, co za chvíli odejde… Přeji si mít stejný interiér minimálně deset, klidně i dvacet let. U dětského pokojíčku je to logicky méně.

Pokud si ale pořídíte kvalitní designové kousky, je větší šance, že je pak udáte nebo prodáte, až nebudou potřeba. U každého nového kousku se proto zamyslete nad tím, na jak dlouho vám poslouží a v jaké je kvalitě.

Mně jsou blízké styly, kde dominují přírodní barvy a materiály. Pravý kámen a dřevo. Jednoduchý, čistý základ, doplněný třeba o umění. Já osobně miluji svět vintage. Dodá každému interiéru nádech jedinečnosti.

Když ale potřebujete do interiéru dostat více barev, zaměřte se na bytové textilie a doplňky. Lze je měnit i podle ročního období.

Je určená dětem od tří let až do dospívání a její velikost lze přizpůsobit na míru. K posteli patří také měkká, čalouněná ochranná bočnice, která poslouží hlavně těm dětem, které se v noci často převalují.

Bočnice se elegantně zasouvá přímo do rámu postele, kde ji na místě drží nenápadné, ale pevné kování. Když už není potřeba, lze ji jednoduše odložit. Postýlka se tak snadno přizpůsobí aktuálním nárokům dítěte a roste spolu s ním.

Když jsem hledala postýlku pro syna, žádná mě neoslovila. Tak jsem se rozhodla navrhnout ji podle sebe. Měla jsem od začátku jasnou představu. Věděla jsem, že postel musí být měkká, čalouněná odolnou látkou a bez ostrých hran. Zároveň jsem chtěla, aby se do postýlky dalo s dítětem lehnout a číst mu pohádky. To jsou vzpomínky na celý život.

Ano, to je pravda. Každá zóna potřebuje své osvětlení. Myslete na to, že jiné světlo je na učení a jiné na klidový režim před spaním.

U malých dětí, které se ještě v noci kojí, se doporučuje příjemné a uklidňující červené světlo. Pokud se potomek v noci bojí, je šikovné použít světla do zásuvky, která se sama rozsvítí při setmění.

Obecně je dobré, aby celý byt nebo dům měly jednotný ráz. I co se podlah týče, protože ty prostor opticky sjednotí. Obecně mám ráda dřevěné podlahy.

Do pokoje malých dětí ale patří koberec, může být klidně jen kusový. Má být měkký pro kolínka, ale pohodlný i na ležení.

Myslím, že už mě někdo párkrát viděl v obchodě na kobercích klečet. Proto radím, nebojte se je i vy jako rodiče vyzkoušet. A jen pro jistotu dodávám, že by měl být z netoxických materiálů, které se dají lehce vyčistit.

Ano, ale ze začátku mě překvapilo, že ve škole kladou velký důraz na to, abychom uměli vše narýsovat rukou. Na různé perspektivy asi nezapomenu, kontrolovali i jak máme ořezanou tužku, jakou tvrdost, na jakou čáru. V realitě totiž už rukou nic nekreslím, vše se dělá na počítači.

Co mě naopak potěšilo, byla praktičnost. Chtěli, abychom navštěvovali místní prodejce nábytku, textilií, navazovali s nimi vztahy a půjčovali si od nich vzorky. Velký důraz kladli na business stránku věci a sebeprezentaci. Nechávali veškerý prostor kreativitě.

Amerika je ale v interiérovém designu naprosto specifická. Je to dáno tím, že mají jiné prostorové možnosti: mnohem větší domy, více dětí. Zároveň ale milují vše evropské, například značky spotřebičů, italské přírodní kameny, portugalskou keramiku atd.