Vypěstujte si svůj vlastní pomlázkovník

Velikonoce jsou u nás obdobím mnoha zvyků a tradic. Někdo zdobí kraslice, jiní vysévají velikonoční osení, další pečou mazanec či beránka a muži a chlapci si pořizují pomlázku. Mnozí si ji prostě koupí, ale ti, kteří si ji vyrábí z čerstvého a nelakovaného vrbového proutí, mají větší šanci, že se jim plánovaný pomlázkovník uchytí.

Aby se zajímavě vypadající pletený strom udržel na vašem pozemku co nejdéle, je dobré dopředu vytipovat, na jaké místo jej vysadíte. Z Ladových obrázků i z běžného života nejspíš víte, že vrbám se daří především v blízkosti vody. Máte-li na zahradě jezírko, pak máte z poloviny vyhráno. Pomlázkovníku svědčí vyšší vlhkost půdy. No a pokud na zahradě jezírko nemáte, nevadí, prostě ho budete víc zalévat a bude se mu dařit i tak.

Na členitější parcele určitě hledejte dolík, nebo obecně místo, kde se přirozeně drží vlhko. Ale pozor, takové místo musí mít zároveň dostatek slunečního světla. Nevysazujte vrbu na stinném místě.

Nyní přichází na řadu pomlázka samotná. Tu totiž nestačí zasadit jenom tak, jak je. Je třeba ji trochu upravit. Především ji zbavte všech pentlí a v případě komplikovaně zapletené rukojeti také přebytečných proutků, které jsou polámané či jinak znehodnocené. Poté konec s rukojetí ponořte na několik dní do nádoby s vodou, to podpoří následné zakořenění.

Pak je na čase vykopat zhruba 15 centimetrů hlubokou jamku (v případě velkých dlouhých pomlázek musí být samozřejmě hlubší). Pomlázku do ní vsaďte rukojetí dolů, hlínu pečlivě udusejte a nezapomeňte pomlázkovník důkladně zalít. Pomoci si můžete také kůlkem, který mladému stromku zajistí oporu.

Zda se stromek opravdu ujal, to poznáte podle toho, že na něm vyraší pupeny. Vrby mají schopnost rychlé regenerace, proto je můžete začít hledat už po dvou týdnech od zasazení.

Tato radost ze zahradnického úspěchu ale není v žádném případě signálem, že máte hotovo. Je třeba dál pokračovat v péči, obzvlášť v zalévání. Půda, ze které pomlázkovník čerpá živiny, by měla být stále navlhlá, na druhou stranu – nic se nesmí přehánět!

Rovněž si dávejte pozor na škůdce, popřípadě na divokou zvěř, je-li strom mimo zahradu. Zhruba jednou ročně je pak třeba pomlázkovník zastřihávat a tím ho zbavit zbytečných větví. Strom se vám pak odmění nejen vzhledem coby originální zahradní dekorace, ale i jako bohatý zdroj proutí pro další generace pomlázek.

A rada na závěr: K vysazení se lépe hodí volněji upletené pomlázky, kde budou mít jednotlivé proutky prostor k zesílení. Po zasazení ponechte vršek pomlázky co nejdéle zafixovaný (ne však příliš utažený), aby si stromek udržel propletený tvar kmene. Ze stejného důvodu pak odstřihujte větévky a výhony, které budou rašit po jeho stranách.