Článek
O pozornost se přetahují pokojové begonie, azalky, dokonce i růžičkám a hyacintům zazvonil budík o několik měsíců dřív a člověk žasne, co všecko pěstitelští profíci s přírodou dovedou. A pak jsou tu tradiční „vánoční“ květiny, které patří k adventu stejně jako cukroví a koledy. Už víte, kterou letos pozvete ke slavnostní tabuli?
Vánoční kaktus – elegán z džungle
Na rozdíl od bodlinatých příbuzných nemá vánoční kaktus (Schlumbergera) ostré drápky a na poušti by vypustil duši. Vždyť je původem z džungle! Rostliny, které na vás pošilhávají v obchodě, pocházejí leda tak z džungle skleníkové, avšak jejich prapředci z deštných lesů Brazílie. Žijí tam na stromech. Botanici by nás poučili, že jde o epifyty. V bytě se ke kmenu tulit nemusí, na samotu v květináči si tenhle dlouhověký elegán dávno zvykl.
Jak se věkem počet listů (přesněji jsou to zploštělé stonky) navyšuje a řetízkovitě na sebe navazují, vytvářejí i víc než půlmetrové, ladně splývavé výhony. Kdo si vánoční kaktus hýčká coby upomínku na prarodiče, dobře ví, že se dobou kvetení občas netrefí na Štědrý den. Naštěstí kvetou i junioři, které pořídíte na poslední chvíli zhruba za sedmdesát korun.
Poupata mají sklon směřovat ke světlu. Přenesete-li rostlinu jinam nebo ji otočíte, jsou nucena směr změnit, čímž se křehký spoj se stonkem oslabí a hrozí opadání. Otevřené květy vyplazují dlouhý pestík obklopený tyčinkami. Spektrum barev přechází od bílé přes žlutou a oranžovou k fialové až po růžovou a červenou.
Co potřebuje: Dostatek světla bez úpalu, nereptá ani v polostínu. Rád se nechává mlžit. Místo bez průvanu je pro něj důležité jako umírněná zálivka.