Trvalky s mírami XXL v záhonech zaujmou

Jak krásně kvete sadec a kolik motýlů přitahuje! Hned s ním do obruby, vždyť sahá sotva ke kolenům. Jenže v dalším roce nevinně vyhlížející sazenička vyhání stonky vysoké jako májky a o pár let později už si motýly ověnčené houští bují na půlce záhonu. Goliášů mezi trvalkami je víc. Když to o nich budeme vědět, nezaskočí nás, ba spíš ohromí.

Severoamerický houževnatec s kvantem nachově růžových květů srocených ve vypouklých květenstvích, která od léta do podzimu trůní na purpurových stoncích, vábí motýly i užaslé pohledy. Pozor, v zahradnictví opravdu klame tělem! Jakmile ho vysadíme na místo podle jeho gusta (slunečné s vlhkou půdou), probudí se z letargie, aby výškou dohnal hráče basketbalu. Každý rok zabere o trochu víc prostoru, dokud nevytvoří trs široký asi 1,5 m. Je z něj vzorový samotář k jezírku či bludnému balvanu. Rád se zapojí i do záhonu prozvučeného trávami a vyzlaceného třeba slunečnicí a zápleváky.

Příbuzný jitrocele nakvétá od června do srpna bílými, růžovými nebo levandulově modrými květy. Je robustní, a přitom působí lehce jako pírko. Zajímavý kontrast se odehrává mezi přesleny listů rozvitými jako mořská hvězdice a vzpřímenými květenstvími, která připomínají ramenaté svícny s dlouhými štíhlými svíčkami. V běžné půdě na slunci či v polostínu dorůstá do 150 cm. Další půlmetr přidá, když zajistíme, aby zemina, do níž noří kůlový kořen, nevyschla. Na záhoně mu vyčleníme prostor široký aspoň 70 cm.

Nezmar zlatobýl vzdoruje všem nepohodám. Ochmýřené nažky neváží skoro nic, vítr je snadno rozfouká. Z nicotného semínka se může vyklubat nekontrolovatelně se rozrůstající hromotluk. Dá se ale dobře ochočit. Stačí odstřihnout plodenství dřív, než semena uzrají. Byla by škoda ochudit zahradu o pérovitá květenství vznášející se až 150 cm nad zemí jako sluncem prosvícená mlha. Dlouhověká trvalka padne jako ulitá záhonům v prérijním stylu. Cizí jí nejsou ani výsadby s babičkovskými řebříčky, floxy či hvězdnicemi.

Kdo neuviděl, neuvěří, že takový květinový goliáš, kterého od země dělí až tři výškové metry, existuje. Divoce se rozbují v hotovou džungli. A co květů nosí! Na stoncích s vínovým přelivem září od srpna do října. Skutečný poklad se však skrývá pod zemí. Hlízky, z nichž se trvalka množí, jsou jedlé a chutnají po sladkých bramborách. Lze je dusit, nakládat i jíst syrové. Nejen krásná a užitečná, tato vytrvalá slunečnice je i nenáročná. Žije si na vlastní pěst a po nás chce jen odklízení zavadlých zbytků.

Impozantní bratranec máku je ideální k vyplnění koutů, tvorbě kulis pro rostliny nebo prostě jen k přitáhnutí pozornosti. Okecek maloplodý (M. microcarpa) měří okolo 1,5 m, s květenstvími ještě víc. Okecek srdčitý (M. cordata) jej převyšuje zhruba o metr. Miláček zahradních návrhářů i vazačů kytic od půlky léta ohromuje květními latami žlutavé, u odrůd korálové barvy. A ty listy! Jako by je po okrajích vykousala housenka s perfektním citem pro design. Líc je modře omžený, rub bíle vousatý. Trvalka zprvu váhá s růstem, pak ale kvapem odnožuje. Zabere až dva šířkové metry.

September Charm, Honorine Jobert, Königin Charlotte, Whirlwind – to jsou osvědčené, dobře sehnatelné hybridní odrůdy podzimních sasanek neboli sasankovek, chcete-li. Kvetou od pozdního léta dlouho do podzimu na drátovitě tenkých stoncích vysokých až 150 cm. Z každé květní mističky, buď růžové, nebo bílé, si opylovači odnášejí štědrou porci pylu. Půvab sasankovek stojí a padá s množstvím vláhy. Té potřebují hodně, zároveň však musí být půda volně propustná. Časem vytváří kolonie, které dávají pohádkové kouzlo záhonům, místům pod světlými stromy i na úpatí živých plotů.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zahradní centra, Návrhy a realizace zahrad