Růže kralují květinám od dávných dob

V Evropě se o novou popularitu růží zasloužila manželka Napoleona I. císařovna Josefína, která na svém zámku Malmaison soustředila od roku 1809 největší sbírku růží čítající na 250 druhů a odrůd.

Základem pro dnešní moderní růže byl však dovoz čínské čajové růže do Evropy na začátku 19. století. Ta posloužila jako jeden z rodičů pro křížení s evropskými a asijskými druhy. Bez ní bychom tu neměli dnešní velkokvěté odrůdy, a dokonce ani žlutou barvu květů. Jak říká německý šlechtitel Thomas Proll: „V každé moderní růži koluje krev čínské růže.“

Dnešní moderní růže představují špičku mezi okrasnými rostlinami – vždyť se již šlechtí několik století. Tomu odpovídají i vlastnosti: jen těžko budete hledat jinou rostlinu, která kvete od června do zámrazu, a navíc nádhernými květy v mnoha barvách, velikostech a tvarech, často i s omamnou vůní. To by ale samo o sobě nestačilo.

Velká péče se při šlechtění věnuje celkovému zdraví a vitalitě, odolnosti proti chorobám, ale také snadnosti pěstování a nenáročnosti růží na pěstitelské podmínky.

Kromě krásy, vůně a dalších smyslových kvalit nás růže překvapí i ryze praktickými vlastnostmi, které oceníte. Jde o skromnou a nenáročnou rostlinu, která na vhodném stanovišti spolehlivě kvete i několik desetiletí. Květy jsou krásné nejen na rostlině samé, ale běžně vydrží i týden ve váze. A nemusí to být jen velkokvětá odrůda, i drobné a mnohokvěté jsou na stole pěknou ozdobou, kterou můžete pozorovat v detailu.

Růže je velmi „tolerantní“, bez problémů snáší na záhonu blízkou společnost jiných rostlin, což není u jiných druhů samozřejmostí. To dává široké možnosti kombinovat růže s jinými rostlinami, jako jsou především trvalky, letničky, cibuloviny, a dokonce i kapradiny.

Velmi dobře se růže vyjímají i vedle stálezelených dřevin, jako jsou buxusy a drobnější jehličiny. Bez problémů porostou i vedle menších až středně vzrůstných keřů i polokeřů, jako jsou nenahraditelné levandule. Tuto toleranci umožňují především velmi silné a hluboké kořeny (i několik metrů), které si v hloubce najdou nejen dostatek živin, ale i vodu. Další skvělou vlastností je tedy odolnost proti suchu, což růže prokázaly před pár lety, kdy u nás panovalo dlouhodobé sucho.

Lidé vybírají růže hlavně podle toho, nakolik se v nich vyznají. Úplný laik chce „nějakou červenou růži asi takhle vysokou…“. Pokročilejší znalec už ví, že jsou různé skupiny růží a orientuje se podle toho. A pak jsou růžoví nadšenci, kteří hledají a kupují konkrétní odrůdu, protože mají přehled a vědí přesně, co chtějí.

Žádná metoda výběru není nutně špatná nebo dobrá, pokud nezanedbáte i další kritéria. Růži necharakterizuje pouze její krása nebo vůně. Minimálně stejně důležitou vlastností by měla být vysoká odolnost a zdraví konkrétní odrůdy – tedy pokud z ní chcete mít dlouhodobý estetický zážitek bez zbytečné péče a starostí. Kde tyto informace vzít?

Kvalitní pěstitel dodává na etiketě k sazenici nejen informace, jako je název a případně výška, ale i další údaje. Mezi nejdůležitější patří odolnost proti listovým houbovým chorobám, jako jsou černá skvrnitost a padlí. Důležitou vlastností ale může být i odolnost proti extrémním mrazům, jestliže se růži chystáte vysadit ve vyšších horských polohách. V běžných oblastech do cca 700 m n. m. to není třeba řešit.