Článek
Uměle vyráběné herbicidy mají negativní dopad na životní prostředí, proto je vhodnější raději používat alternativní, nechemické metody likvidace plevelů. Stopy chemikálií z herbicidů se mohou dostat do spodních vod. Pokud aplikujete vyšší dávky těchto látek, nebo nedodržíte správný postup aplikace, mohou ohrozit i zahradní rostliny.
Také představují hrozbu pro opylovače, například včely. Existuje několik způsobů, jak hubit plevel bez použití chemie. Úspěch většinou závisí na tom, zda správně identifikujete plevel a vyberete si nejvhodnější metodu, jak na něj vyzrát.
Snažte se odstranit kořeny
Vytrvalý plevel roste každý rok znovu a mívá hlubší a rozsáhlejší kořenový systém. Odstraníte-li jeho kořeny, přinese vám to v boji s ním úspěch, ale nejspíše se vám to nepodaří vždycky. Jde o složitější úkol.
V případě neúspěchu nezbývá než pravidelně ořezávat nové výhonky, což rostlinu oslabuje, a nakonec ji může i zničit. Jakmile se objeví stonky a listy, vytáhněte je a odřízněte až na úrovni země. Opakované ořezávání zabraňuje fotosyntéze a spotřebovává uložené zásoby živin v rostlině.
Budete-li takto postupovat skutečně pravidelně, třeba po dobu několika let, nakonec zdoláte i odolný plevel.
Kamenný pokryv skalky nezvyšuje jen její estetickou hodnotu, brání také růstu nežádoucích plevelů.
Pusťte se do práce rukama
Ruční okopávání je nejjednodušší metodou, jak plevel odstranit. Vyberte si k okopávání záhonků teplý a suchý den, aby odhalené kořeny rychle vyschly. Výhodou okopávání je, že minimálně narušíte strukturu půdy.
Chcete-li odstranit hlouběji zakořeněný vytrvalý plevel, použijte malý rýč nebo vidle a zapíchněte je hluboko do země u základny rostliny. Pokuste se vyrýt celý kořenový systém i s balem.
Existují také různé speciální nástroje na odstraňování plevele. Některé mají zahnutý konec a pomohou při odplevelení mezi dlažebními deskami nebo podél okrajů cest. Nástroje spirálového typu zase bývají užitečné při vytahování plevelů s kůlovým kořenem. Vyplatí se porozhlédnout se v zahradnických potřebách, co bude nejužitečnější právě pro vaše účely.
S ručním odstraňováním plevele počkejte na suché slunečné dny. Aby obnažené kořínky plevele rychle uschly.
Zbytky nedávejte do kompostu
Pozor! Vytrhané oddenky plevele, jeho kůlové kořeny, ale i zbytky rostlin se semeny – nic z toho nikdy nedávejte do kompostu. Uvnitř hmoty kompostu totiž nemusí panovat dostatečně vysoká teplota k tomu, aby došlo k jejich zničení. Pokud byste si potom takový kompost rozprostřeli na záhonky, jenom byste si plevel ještě více roztahali po celé zahradě, a to jistě nechcete. Co tedy podniknout s vytrhaným plevelem? Vložte ho do koše na zelený odpad, ten se pak likviduje při vysokých teplotách. Pokud je to možné, můžete ho sami spálit.
Jedním ze způsobů, jak omezit bujení plevele v záhonech, je použití mulče. Například toho z borové kůry.
Pravidelné sekání pomáhá
Proti šíření plazivých plevelů, jako je například jetel a rozrazil, pomáhá pravidelné sekání každé 1-2 týdny na jaře a v létě. Rostliny s plazivými stonky před sekáním rozhrabte, aby je co nejlépe zachytily nože sekačky. Pravidelné sekání pomůže rovněž těm, kteří pravidelně bojují s černým bezem a přesličkou rolní. Počítejte ale s tím, že to bude trvat několik let.
Udušení plevele zakrytím
Stejně jako při opakovaném sekání oslabí plevel zakrytí půdy. K zakrytí můžete použít mulč, zahradní textilii, i obyčejný karton splní svůj účel. Jednoleté plevely jako třeba ptačinec či řeřichu hořkou stačí zakrýt na několik měsíců. Vytrvalý plevel musíte zakrýt na několik vegetačních období.
Pokud k zakrytí plevele použijete mulč, půdu pokryjte 10-20 cm silnou vrstvou organické hmoty, jako je např. kůra nebo dřevní štěpka, abyste udusili plevel rostoucí na záhonech a jejich okrajích. Každé jaro vrstvu mulče obnovte. Dbejte na to, aby se mulč nedostal ke stonkům a korunám rostlin, mohly by poté hnít.
Růstu plevele můžete zabránit pomocí fólií a textilií. Ty instalujte vždy jen na určitou dobu.
Biologicky odbouratelné tkaniny
Existují i biologicky odbouratelné mulčovací fólie, které se vyrábějí z kukuřičného škrobu. Časem se přirozeně rozloží. Lehčí druhy slouží pro krátkodobou likvidaci plevele, například jednoletých plevelů přes zimu a vydrží jenom několik měsíců.
Těžší druhy vydrží až tři roky, takže se dají použít k potlačení vytrvalého plevele. Další biologicky rozložitelné rohože se vyrábějí z juty a na záhoně vydrží zhruba 18 měsíců. Nejlepší je zajistit rohože pomocí kolíků, aby je vítr neodnesl a dobře držely.
Fyzickou bariéru zabraňující šíření trávy a dalších nežádoucích rostlin do záhonu může tvořit tradiční obrubníček, například z betonu, nápaditosti se ovšem meze nekladou.
Vyplňte mezery v záhonech a mezi nimi
Vysejte na záhony do mezer užitečné půdopokryvné rostliny, abyste zabránili růstu plevele a snížili klíčení semen plevelů. Půdopokryvné rostliny jsou užitečné i pro volně žijící živočichy, kteří vaši zahradu možná někdy také navštěvují. Naleznou v nich potravu i úkryt.
Šíření plevelů omezují fyzické bariéry. Existují dvě hlavní metody, jak vytvořit efektivní zábrany proti množení plevele. Dobře udržované okraje trávníku se zabudovanými okrajovými pásy zabraňují pronikání trávy a plevelů do okrajů záhonků. Existuje mnoho různých materiálů, ze kterých můžete okraje vytvořit, od jednoduchých kovových nebo dřevěných lišt až po dekorativní keramické či kamenné bloky. Záleží na vás, jaký materiál zvolíte. Bariéra se může stát zároveň pěkným dekorativním prvkem.
Druhou možností je použití speciálních tkanin, které se snadno instalují do půdy. Můžete je vytvarovat kolem záhonku a zakopat do půdy. Udělejte to tak, aby se jejich okraje vzájemně překrývaly. Spoje utěsněte vhodným tmelem. Tkanina by měla vyčnívat alespoň 7,5 cm nad úroveň půdy. Bariéru ale můžete vyrobit také z dlažebních desek nebo vlnitých plechů.
