Článek
Hned na začátku je dobré udělat pořádek v tom, jak rostliny u vody chápat. Jednak jsou to takové, které opravdu do vody patří, jako jsou typicky rákos nebo orobinec. Tyto rostliny v ní přímo rostou, a to až do hloubky 25 cm.
Pak tu jsou rostliny, které mají rády vlhčí prostředí na břehu a snesou i částečné ponoření ve vodě, jak to dovede např. kyprej.
Jako dekoraci kolem vody ale lze použít i druhy, které rostou v běžných půdních podmínkách, ale u vody jim to prostě sluší.
Kořenová čistička
Původní myšlenka biologických koupacích jezírek vycházela z principu tzv. kořenových čističek. Věřilo se, že kořeny vhodných rostlin dokážou z vody vysát živiny a další prvky a tím zajistí její čistotu, takže řasy nebudou mít z čeho žít.
Nakonec se ukázalo, že pokud by to mělo fungovat, musela by být plocha takové čističky mnohonásobně větší než jezírko samotné, což je na běžných zahradách nemožné. A pořád tu ještě máme kal, který se neustále usazuje na dně, a další vlivy okolí, výsledek by byl i tak nejistý. Proto dnes chápeme rostliny v jezírku a jeho okolí především jako dekoraci a možnost pozorovat něco neobvyklého a zajímavého.
Pro čištění vody je nutno zvolit jiný způsob, který se neobejde bez speciální techniky a pravidelné údržby.
Kam s nimi
Konstrukce břehu vodní plochy vypadá většinou tak, že těsnicí fólie je ukončena 10-15 cm nad hladinou a tím vodotěsně odděluje vodu od zbytku zahrady. Přesto může voda (záměrně nebo omylem) díky nasypanému kačírku nebo přetažené geotextilii částečně prolínat i do zeminy na břehu a tím zajišťovat její vlhkost. V takovém případě tu máme opravdu všechny tři zóny pro výsadbu: vodu, močál a běžné podmínky.
Rostliny určené do vody sázíme přímo do kačírku, kterým je většinou břeh tvořen. Doporučuje se nejprve kořeny vyjmout z květináče a vymýt proudem vody, zbavit veškeré zeminy, a pak rostlinu jen zahrabat do kačírku. Ve vodě je dostatek živin, ze kterých může rostlina růst, a přidaná zemina by její kvalitu jen zhoršila.
Výjimkou jsou lekníny, které potřebují více živin a také větší hloubku. Ty sázíme do košů se speciální zeminou a musíme počítat s tím, že nám vodu moc nevyčistí.
Kačírek u břehu, který je již nad vodou, skýtá výborné možnosti pro výsadbu mnoha bahenních a vlhkomilných rostlin, jako jsou blatouch, kyprej, prvosenka, kosatec a další.
Suchá část břehů za fólií se od zbytku zahrady liší nanejvýš tím, že je u vody vyšší vlhkost vzduchu, což je pro některé druhy rostlin příjemný bonus. Jinak sem lze sázet prakticky cokoliv jako na zahradě. V případě dřevin volte raději zakrslé a pomalu rostoucí formy.
Čeho se vyvarovat?
Ne každá rostlina je u vody vítána. Jde především o keře a stromy, které dovedou znepříjemnit život.
Obecně se nedoporučují listnaté dřeviny, které shazují na podzim listí. Dá se to řešit napnutými sítěmi nad vodou, ale stojí to za to?
Nejhorší rostlina, kterou si určitě k vodě nesázejte, je modřín! Tento „jehličnan“ je vlastně listnatá dřevina, která vám na podzim shodí do vody snad miliony tenkých jehliček, které se dostanou úplně všude, hlavně do filtrů a čerpadel v množství, které se vám určitě nebude líbit.