Prořežte po zimě růže. Odvděčí se vám záplavou květů

Už teď v březnu se můžete do řezu růží pustit bez větších obav. Nejlepší chvíle pro něj nastává tehdy, kdy už nehrozí silné mrazy pod −5 °C a pupeny na větvičkách začínají lehce nabývat. Nejsou ještě rozvinuté, ale je vidět, že se rostlina začíná mít k životu.

V teplejších oblastech k tomu dochází často už na začátku března, ve vyšších a chladnějších polohách spíše až ke konci měsíce nebo až na začátku dubna. Když budete keře pečlivě pozorovat, určitě nic nepropásnete a vystihnete vhodný moment.

Existuje také jeden jednoduchý trik, jak správný okamžik poznat. Sledujte přírodu kolem sebe. Když začínají kvést první keře zlatice, je to jisté znamení, že nastal čas dát se do práce. Počasí je ale vždycky rozhodující, pokud se hlásí silnější mrazíky, je lepší řez ještě o pár dní odložit.

Než se pustíte do samotného tvarování, začněte vždy takzvaným zdravotním řezem. Odstraňte všechny suché, zmrzlé nebo poškozené výhony. Ty poznáte snadno, jsou totiž tmavé, křehké a uvnitř hnědé. Správný řez by měl vést až do zdravého dřeva, které je světlé a pevné.

Stříhejte vždy dezinfikovanými, čistými a ostrými zahradnickými nůžkami a řez veďte asi půl centimetru nad pupenem. Ten by měl směřovat ven z keře, aby nový výhon rostl směrem ven a rostlina zůstala vzdušná. Šikmý řez navíc zabrání tomu, aby v ráně zůstávala voda.

Nejčastěji se v našich zahradách vyskytují keřové nebo velkokvěté odrůdy, které musíte prořezat poměrně výrazně. Nebojte se zkrátit výhony klidně na tři až pět oček. Na první pohled potom může keř vypadat skoro holý, ale právě díky tomu na něm vyraší silné nové výhony, které během léta ponesou velké květy. Důležité je také odstranit slabé nebo různě se křížící větve. Keř by měl zůstat otevřený, aby mezi výhony mohl snadno proudit vzduch a rostlina nebyla náchylná k chorobám.

Mnohem opatrnější postup si ovšem žádají pnoucí růže. Jejich hlavní dlouhé výhony totiž tvoří základ celé rostliny a často kvetou několik let po sobě. Proto se většinou neodstraňují celé, ale jenom se zkracují jejich postranní větévky, zhruba na dvě až tři očka. Pokud je ovšem keř starší a příliš hustý, je dobré jednou za pár let odstranit některý z nejstarších výhonů úplně. Tím dáte prostor k růstu mladým větvím, které postupně převezmou hlavní roli.

Sadové nebo parkové růže jsou na úpravy nejméně náročné. Tyto odolné keře většinou rostou přirozeně a bohatě kvetou i bez výraznějšího zásahu. Na jaře proto u nich stačí odstranit poškozené větve a lehce prosvětlit vnitřek keře. Silný řez by u nich mohl naopak způsobit, že rostlina vytvoří příliš mnoho listů, ale méně květů, a to jistě nechcete. U starších keřů proto doporučujeme spíše postupné omlazování, každý rok odstraňte jednu z nejstarších větví.