Hlavní obsah

Chcete mít domácí zeleninu? Na výsev čekají nejen cibule a hrášek

Slunce už prohřívá zem svými prvními paprsky a v březnu nastává správný okamžik na setí. Vedle klasické kořenové zeleniny, jako je mrkev nebo petržel, můžete do záhonů vysít také řadu dalších druhů, které dobře snáší chladnější jarní počasí. Patří mezi ně především špenát, jarní salát, cibule pěstovaná ze semene a také hrách či cukrový hrášek. Pokud dodržíte správnou hloubku výsevu a vhodné rozestupy mezi rostlinami, brzy se dočkáte odměny v podobě silných rostlin a brzké sklizně.

Foto: Envato Elements

Je čas sázet jarní zeleninu, do země míří semínka té listové a cibulí.

Článek

Při březnovém výsevu je důležité nejdříve správně připravit záhon. Půda by měla být kyprá, zbavená velkých hrudek a dostatečně vlhká. Pokud je po zimě příliš suchá, před výsevem ji ještě lehce zalijte. Semena po zasetí jemně zahrňte zeminou a povrch záhonu lehce přitlačte například prknem. Tím zajistíte jejich lepší kontakt s půdou a rovnoměrnější klíčení. Pokud by přišly silnější mrazy, můžete čerstvě vyseté záhony na noc ještě překrýt netkanou textilií, která mladé rostliny ochrání.

Špenát potřebuje vlhko a slunce

Špenát patří mezi nejvděčnější jarní zeleninu. Roste rychle, dobře zvládá chlad a první listy můžete sklízet už za několik týdnů. Semena vysévejte do řádků vzdálených od sebe asi 20 až 25 centimetrů. Do půdy je ukládejte zhruba dva až tři centimetry hluboko, protože potřebují dostatek vlhkosti, aby dobře vyklíčila. V řádku ponechte mezi jednotlivými semínky rozestup přibližně pět centimetrů.

Pokud je vysejete hustěji, nic se neděje, mladé rostlinky můžete později vyjednotit a malé lístky využít například do salátu. Špenát má rád humózní, mírně vlhkou půdu a nejlépe prospívá na místě, kde je dostatek sluníčka.

Foto: Shutterstock

Špenát vytváří husté růžice.

Salát chce prostor

Také jarní salát patří k prvním druhům zeleniny sklizené ze zahrady. Jeho semena jsou drobná, proto je vysévejte jenom mělce, přibližně jeden centimetr pod povrch půdy.

Ideální je připravit si mělké řádky vzdálené asi 25 až 30 centimetrů. V řádku vysévejte semínka poměrně hustě, ale po vzejití rostlin je vyjednoťte tak, aby mezi jednotlivými sazenicemi zůstalo asi 20 až 25 centimetrů prostoru. Salát díky tomu vytvoří pevné a dobře vyvinuté hlávky.

Důležité je také pravidelné zavlažování, protože při nedostatku vláhy mohou listy zhořknout.

Foto: Envato Elements

Nezapomeňte rostlinky salátu vyjednotit, aby mohl vytvořit pěkné růžice.

Cibuli dopřejte kompost

Cibule pěstovaná ze semene roste sice o něco pomaleji než ta ze sazečky, ale bývá zdravější a dá se déle skladovat. Semena vysévejte do řádků vzdálených asi 25 až 30 centimetrů a do hloubky přibližně dva centimetry. V řádku ponechte mezi semínky rozestup asi dva až tři centimetry.

Po vyklíčení můžete rostliny opět mírně protrhat, aby měly dostatek prostoru pro růst cibulek. Cibule má ráda lehčí, dobře propustnou půdu a slunné stanoviště. Pokud je půda příliš těžká nebo zhutněná, přidejte do ní ještě před výsevem trochu kompostu.

Foto: Envato Elements

Cibule má ráda lehčí, dobře propustnou půdu.

Pomozte hrášku provázkem

Hrách patří mezi klasické jarní plodiny, které s přehledem snášejí chladné počasí a klíčí už při nízkých teplotách. Semena jsou poměrně velká, proto se vysévají hlouběji než většina jiné zeleniny. Ideální hloubka výsevu je čtyři až pět centimetrů. Řádky by měly být vzdálené asi 40 centimetrů a jednotlivá semena ukládejte přibližně pět až osm centimetrů od sebe. U cukrového hrášku, který vytváří delší výhony, je dobré už při výsevu počítat s oporou. Stačí jednoduchá síť nebo provázky mezi kolíky, po kterých se rostliny mohou pnout. Díky tomu budou lusky čisté, dobře přístupné a sklizeň bude pro vás mnohem pohodlnější.

Foto: Envato Elements

Řádky hrášku dělejte od sebe vzdálenější. Nezapomeňte, že budou potřebovat oporu.

Výběr článků

Načítám