Ničení hnízd vlaštovek a jiřiček je protizákonné. Ornitologové vyzývají k pomoci

V těchto dnech se do České republiky začaly vracet ze zimoviště jižně od Sahary jiřičky a vlaštovky, které mají ve zvyku přilétat zpátky na místo, kde se narodily. „Především jiřičky jsou na svá hnízdiště silně vázané. Celé generace obývají tentýž objekt po desítky let. Oba druhy si staví hnízda prakticky výhradně na lidských stavbách. Vlaštovky uvnitř, nejčastěji ve stodolách, dílnách, garážích, průmyslových halách, průjezdech či zemědělských objektech a stájích. Jiřičky naopak na vnějších zdech budov, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo v zapuštěných lodžiích,“ říká Lukáš Viktora, odborník České Společnosti Ornitologické (ČSO) na ochranu ptáků v zástavbě.

Ornitologové se ovšem každý rok setkávají s případy, kdy se lidé, ale i organizace snaží jiřičkám a vlaštovkám v hnízdění na jejich budovách zabránit. „Lidé umisťují překážky do oken, a to včetně ostrých bodců, které se prodávají jako prostředek proti dosednutí zdivočelých domácích holubů. Jenže pro jiřičky mohou paradoxně sloužit jako opora hnízda. Problém je, že bodce, kovové i plastové, mohou ptáky zraňovat či zabít. Vlaštovkám zase lidé úmyslně zamezují vletět do objektu, kde mají hnízdiště. Setkáváme se i s případy, kdy lidé shazují hnízda s vejci i mláďaty, což je zcela nepochopitelný a barbarský čin. Navíc v rozporu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pokud někdo jiřičkám hnízdo shodí a zabrání jim ve stavbě hnízda nového, znamená to pro ně předčasný konec sezóny. Jiné místo k hnízdění už si nezvládnou najít,“ doplňuje Viktora.

Jedním z důvodů, proč lidé o okřídlené štěbetající sousedy nemají zájem, je trus, který se hromadí pod hnízdem, eventuálně spadává dolů na zem. To lze ale snadno vyřešit instalací podložky z libovolného materiálu. Její šířka by měla být 20 až 30 cm a ideální vzdálenost je aspoň 30 cm pod hnízdem (kdyby byla blíže, mohla by posloužit jako posed pro predátory, což by hnízdícím ptákům rozhodně nebylo milé). Podložku je možné očistit po vylétnutí mladých ptáků z hnízda.

Mimochodem, právě tento okamžik, kdy se mláďata jiřiček a vlaštovek osmělují ke svému prvnímu letu, patří k nejkrásnějším podívaným, které může pozorování těchto letců nabídnout. Není třeba asi ani zmiňovat, že oba ptačí druhy jsou navíc pro majitele budovy velmi užitečné – denně uloví stovky mšic, muchniček, komárů a dalšího drobného hmyzu.

Kdo chce naopak jiřičkám a vlaštovkám pomoci se stavbou hnízda, má příležitost. „Oba druhy potřebují bláto, které dobře lepí. Každý z nás jim může pomoci tak, že na zahradě připraví nádobu s hlínou, kterou zalije vodou. Případně na záhonech vytvoří kaluže s bahnitými břehy. Pokud jsou jiřičky a vlaštovky v okolí, zdroj bláta najdou. Alternativou je umístění umělých hnízd,“ radí Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje vzdělávání.

Ostatně právě instalace umělých hnízd je velmi hezkým způsobem, jak vyřešit problém s tím, že si ptáci budují hnízdo na nevhodném místě, například v rohu okna, které pak nelze otevírat. Hnízda se vyrábějí z keramiky či dřevobetonu a shora by měla být vždy kryta římsou, případně přesahem střechy atd. Jejich ceny začínají zhruba na 330 korunách.