Máte rádi hlívu ústřičnou? Návod na pěstování na slámě, dřevu i v zakoupené sadbě

Nejjednodušší je pořídit si v zahradnictví či hobby marketu hlívovou zahrádku, tedy kompletní balení, které obsahuje slisovaný štěpkový substrát s již naočkovanou sadbou včetně návodu.

Nemusíte se tak trápit se složitým očkováním substrátu a hlívy se navíc dočkáte mnohem dříve. Takový substrát je totiž obvykle již prorostlý podhoubím, není proto třeba čekat až proroste, a hlíva začne plodit během týdne až dvou.

K pěstování je třeba mít čerstvý substrát, jenž si lze pořídit na objednávku. Tento způsob pěstování prakticky není omezen roční dobou.

Zakoupenou zahrádku ponechte dva až tři dny v chladnějších teplotách kolem 6 až 12 °C. V případě menších balení odstřihněte vršek a pokryjte ho rašelinou, která by měla být součástí balení. U velkých balení se prořezávají otvory po stranách igelitu. Až se začnou na povrchu substrátu objevovat zárodky plodnic a postupně se zvětšovat, celý balík přemístěte do místnosti s rozptýleným světlem.

Na rozdíl od jiných druhů hub pěstování hlívy ve sklepě není možné, protože hlíva pro svůj růst potřebuje světlo. Ohledně zálivky není příliš náročná, substrát by měl být neustále mírně vlhký, ale ne přemokřený.

Za ideálních podmínek bude substrát prorostlý už za dva týdny, tak tomu však je při teplotách 27–29 °C. Při pěstování v běžné pokojové teplotě musíte být o něco trpělivější. Podhoubím prorostlý substrát poznáte podle bílošedého povlaku na zemině a typické vůně.

Ani pěstování hlívy ústřičné v pytli není příliš náročné. Postup je jednoduchý. Silný igelitový, průhledný pytel naplníte čerstvou slámou. Poté je třeba připravit si vařící vodu – čím více, tím lépe, nejlépe do zavařovacího třicetilitrového hrnce. Vodu poté nalijte do pytle se slámou a ten pevně zavažte, aby se sláma spařila.

Poté, co voda vystydne, ustřihněte spodní roh pytle a zbytek vody nechte vytéct. Pytel nijak neždímejte, nasáklá sláma si v sobě udržuje přesně tolik vody, kolik potřebuje. Ustřižený roh nechte tak, jak je.

Pak přichází na řadu naočkování slámy, ke kterému stačí klasická zrnitá sadba. Sadbu rozdrobte na hrudky velikosti nehtu a promíchejte přímo v pytli se slámou. Balení 0,7 litru vystačí zhruba na 10–12 kg mokré slámy, tj. jeden velký pytel.

Na závěr pytel znovu zavažte, ne však zcela – měl by být ponechán otvor o velikosti kolem 5 až 8 centimetrů. Do něj vsuňte vatu, kterou vytvoříte v podstatě filtr. Skrze vatu se dovnitř pytle dostane kyslík, vata ale vyfiltruje nečistoty a případné zárodky plísní.

Tímto máte v podstatě hotovo, vytvořili jste vhodné podhoubí, které odteď bude pracovat samo. Pytel můžete ponechat prakticky kdekoliv, pokud jej však umístíte do teplejšího prostředí kolem 20 až 25 °C, urychlíte tím prorůstání podhoubí.

V těchto teplotách zhruba po měsíci bude pytel úplně bílý, prorostlý podhoubím. V tu chvíli je třeba pytel přemístit do chladnějšího prostředí (kolem 10 °C) se světlem.

Do pytle opatrně udělejte několik otvorů. Těmi za asi dva týdny prorostou vámi požadované houby. Vlhkost jim zajišťujte rosením. Že jsou zralé, poznáte podle tenké hnědé linky na okraji klobouků. Jakmile se tato linka objeví, sklízejte. Hlíva dosáhla maxima a o mnoho víc už nevyroste.

Výhodou této metody je, že je ještě relativně rychlá, navíc si hlívu sami vypěstujete. Pytel využijete až na tři cykly. Stačí jej po sklizni přemístit na původní teplejší místo, poté znovu do chladu.

Podstatně déle budete hlívu pěstovat, pokud se rozhodnete pro pěstování na dřevu. Ale nebojte se, ani tehdy vám nezabere příliš pozornosti.

S pěstováním na dřevu se začíná v chladných měsících, tedy na podzim, v zimě a předjaří. Vyberte si špalek dřeva z listnatého stromu. Čím měkčí dřevo, tím rychleji se bude hlívě dařit. Cílem pěstování na dřevu je naočkovat ho sadbou v místech několika řezů, které do něj vytvoříte.

U větších pařezů můžete zvolit metodu klínkovou, kdy do nich vyříznete klínky, jako když se kácí strom. Do nich vložíte sadbu a přikryjete ji zpět vyříznutým dřevem.

Druhou možností je využít metody pokličkové, kdy od špalku odříznete pokličku (asi 5 cm tlusté kolo), na nově odříznutý povrch špalku roznesete sadbu a odříznuté „kolo“ přibijete hřebíkem ke špalku zpět, jako pokličku. Čím více řezů uděláte (ať už zvolíte jednu či druhou metodu), tím více budete mít úrody.

Naočkovaná polena poté vložte do igelitového pytle s trochou vody (zhruba půl litru) a zavažte. Pytel pak umístěte někam, kde se teplota stále drží kolem 15 °C. Jediné, co je poté třeba, je jednou za 14 dní pytel na hodinu rozvázat, nechat vyvětrat a případně doplnit trochou vody. Na jaře už se tak s očkováním a čekáním nebudete muset zdržovat, už připravené špalky s prorostlým podhoubím budete moci uložit do zeminy.

Vložte je asi do hloubky dvou třetin jejich velikosti na stinnější místo, vlhké, ale ne podmáčené. Za několik dní a týdnů můžete sklízet úrodu.

Podle staré čínské medicíny je hlíva ústřičná elixírem mládí. Probouzí životní sílu, čistí krev a utužuje zdraví. Kromě jiných prospěšných látek vědci v této dřevokazné houbě objevili také beta glukan, jeden z imunostimulátorů, jenž v lidském těle účinně podporuje obranyschopnost. Má také schopnost snižovat hladinu cholesterolu.

Hlíva se chová při tepelné úpravě podobně jako játra, solit by se tedy měla až před dokončením jídla, aby neztvrdla.

Do pokrmů s hlívou není vhodné používat výraznější koření, má svoje vlastní, velmi výrazné aromatické látky. Pokud pokrm neobsahuje mouku a vejce, může se znovu ohřívat.