Kdy a jak správně sklízet drobné ovoce, aby se plody nepoškodily

Pro česání višní je základem vystihnout ideální chvíli. Dozrávají v průběhu června a července, podle odrůdy a aktuálního počasí. Zralé plody poznáte podle sytě červené až tmavě rudé barvy a toho, že jdou snadno odtrhnout od stopky. Ochutnejte, pokud je dužina měkká a příjemně nakyslá, je nejvyšší čas vzít si košík.

Po dešti višně nasají vodu a jsou náchylnější k prasknutí. Navíc jsou kluzké a hůř se sbírají. Ideální je proto vyrazit na sběr za suchého, nejlépe dopoledního počasí. Plody budou pevnější a vy si ušetříte nervy i nepořádek.

Višně jsou křehké a snadno se pomačkají. Česejte je proto opatrně, ideálně je odstřihávejte nůžkami i se stopkou, aby vydržely déle čerstvé. U sběru do koláče či na likér nevadí, když pár plodů popraská, ale pokud plánujete višně zavařovat nebo zamrazit, dejte si na šetrnosti sběru záležet.

Višně mají jemnější větve než třešně, takže při česání dávejte pozor, ať je nepolámete. Používejte žebřík nebo skládací štafle, nikdy nelezte přímo do koruny, stromu to škodí a vám hrozí úraz. Pro vyšší větve se hodí teleskopický česáček s plátěným vakem, který plody zachytí bez poškození.

Višně dlouho nevydrží, proto je co nejdříve po sklizni zpracujte. V lednici vydrží pár dní, ale zavařit nebo zamrazit je můžete hned. Pokud sbíráte ve velkém, rozložte plody v tenké vrstvě na tác a nechte je přes noc chladit, lépe tak vydrží do dalšího dne.

Červený a bílý rybíz dozrává zpravidla už koncem června, ale hlavní sklizeň přichází v červenci. Je ideální uchovávat jej v chladu nebo hned zpracovávat na džemy, sirupy, želé a ovocná vína. Černý rybíz dozrává o něco později, kolem poloviny července.

Rybíz sklízejte za suchého počasí, ideálně ráno nebo navečer, kdy nejsou plody přehřáté. Sbírejte celé hrozny, netrhejte jednotlivé kuličky, rybíz v takové podobě déle vydrží a lépe se zpracovává.

Používejte mělké nádoby, aby se rybíz nemačkal. Červený a bílý sklízejte plně vyzrálý, černý může být i mírně přezrálý pro výraznější chuť.

Angrešt se sklízí v průběhu července, pochopitelně v závislosti na odrůdě a počasí. Zralé plody jsou měkké, šťavnaté a sladké, angrešt je skvělý i do koláčů a na kompoty. Sbírejte ho za sucha, ideálně dopoledne.

Na přímou konzumaci si vybírejte měkké, plně vyzrálé plody, na marmelády a kompoty raději pevnější, lehce nedozrálé, protože lépe drží tvar a mají víc pektinu. Sbírejte opatrně, trny píchají. Používejte rukavice a košíky s nízkými okraji, aby se plody nemačkaly.

Neskladujte plody dlouho, čerstvý angrešt samozřejmě chutná nejlépe, a pokud nesníte celou úrodu, co nejdříve ji zpracujte do sladkých dobrot.

Maliny dozrávají postupně během celého července. Je třeba je sbírat opatrně, protože jsou křehké a rychle podléhají zkáze. Sklízejte je stejně jako angrešt za suchého počasí, v tomto případě nejlépe ráno nebo večer.

Zralé plody snadno sklouznou z plodového lůžka, a pokud z něj nejdou nebo jdou velmi špatně, je to znamení, že ještě nedozrály. Také maliny ukládejte po natrhání do mělkých nádob, plody do nich pokládejte ideálně v jedné vrstvě.

Rychle se kazí, proto je zpracujte co nejdříve, ať už na marmeládu, šťávu nebo do koláče či zamražení, nezapomeňte ale pochutnat si na syrových, rovnou z keře do pusy bývají nejlepší.

Některé rané odrůdy ostružin začínají plodit už v druhé polovině července. Ostružiny sklízejte za suchého počasí, když jsou plody sytě černé, měkké a samy se lehce oddělují od stonku.

Je to s nimi podobné jako s malinami, pokud nejdou oddělit, ukazuje to obvykle, že ještě nedosáhly správné zralosti. Trhejte je jemně, aby se nepromáčkly, protože jsou citlivé a šťavnaté.

Sbírejte do mělkých košíků v jedné vrstvě. Sklízejte raději častěji, plody dozrávají postupně. Ostružiny rychle podléhají zkáze, proto je co nejdříve snězte, zpracujte na marmeládu, šťávu nebo zamrazte na zimní dobroty.

Zahradní kanadské borůvky dozrávají od poloviny července, a to podle stanoviště a počasí. V červenci bývá borůvková sezona už v plném proudu. Vypravte se ke keříkům za sucha, ideálně ráno. Zralé plody mají sytě modrou barvu s jemným ojíněním a snadno se oddělují. Pokud drží pevně, ještě nejsou úplně sladké a je dobré pár dní počkat, nic nezmeškáte, právě naopak.

Také borůvky dozrávají postupně, takže je sbírejte pravidelně, zhruba jednou za dva až tři dny. Trhejte opatrně a sbírejte do mělkých nádob, aby se nemačkaly. Po sklizni je rychle zpracujte nebo zamrazte, mražené skvěle udrží chuť i barvu. Čerstvé jsou výborné do knedlíků, buchet, koláčů nebo na klasické borůvkové žahoury (borůvkové omáčky).

Tyto méně známé keře poskytují plody už v první polovině července. Muchovník neboli indiánská borůvka má sladké plody s mandlovou příchutí. Jeho bobule sklízejte za suchého počasí, když už jsou tmavě fialové, měkké a snadno se oddělují od stonku podobně jako třeba ostružiny.

Jako ostatní drobné plody rovněž indiánské borůvky dozrávají postupně, proto keř procházejte každý den. Sbírejte je jemně do mělkých nádob, ať se zbytečně nepoškodí. Co nesníte hned po sklizni, zpracujte na marmeládu nebo zamrazte.

Zimolez kamčatský dozrává už na přelomu května a června a zpravidla tak bývá prvním modrým ovocem sezóny. Jeho pozdější odrůdy však dozrávají právě nyní, během července. Jak rané, tak i pozdější odrůdy se hodí pro přímou konzumaci i k zavařování.

Plody zimolezu kamčatského sklízejte brzy ráno za sucha. Ideální okamžik je, když vám po lehkém doteku rukou samy spadnou do připravené nádoby. takto si můžete ušetřit při sklizni práci. Pod keř rozprostřete plachtu a jemně s ním zatřeste. Zralé bobule jsou modrofialové, měkké a sladkokyselé. Sbírejte opatrně, snadno se mačkají. Sklizeň bývá rychlá, ale krátká, proto zpracujte plody co nejdřív na džem, šťávu nebo je zamrazte. Výborné jsou i čerstvé do jogurtu nebo smoothie.