Šest tipů, jak zabránit praskání rajčat. Pravidelná závlaha je základem

Praskání rajčat nejčastěji souvisí s nepravidelnou zálivkou. To proto, že rajčatům po delším období sucha ztvrdne slupka a ztratí pružnost. Když pak náhle přijde vydatný déšť nebo velká zálivka, dužina rajčete rychle nasaje vodu a zvětší svůj objem. Následek je pak zřejmý - ztvrdlá slupka nestihne s dužninou držet krok a praskne.

Nepravidelná zálivka ovšem není jediným důvodem, proč rajčata mohou praskat. Projděme si tedy, jak na to, aby rajčata během zrání nepraskala.

Pravidelný přísun vláhy během tvorby plodů rajčat je alfou a omegou úspěchu, radí specializovaný web na pěstování rajčat TomatoBible. Rajčata potřebují konstantní vlhkost. Místo prolití záhonu jednou za čas je vhodné zalévat rajčata menšími dávkami, ale zato pravidelně, a to přímo ke kořenům, nikoli shora na celou rostlinu. Při takovém zalévání se spousta vody jen zbytečně odpaří z povrchu rostliny, eventuálně se na vlhkých místech mohou začít tvořit plísně. Ideální čas je brzy ráno nebo později večer. Vyhněte se velkým výkyvům – půda by nikdy neměla úplně vyschnout, ale také by neměla být přemokřená.

Problém praskání trápí velmi často rajčata pěstovaná na balkonech a terasách, protože jsou obvykle v kyblících, větších truhlících a jiných nádobách. Tam zemina může rychleji vysychat. Řešením může být použití vhodnějších nádob, ideálně samozavlažovacích květináčů anebo instalace kapkové závlahy. Ta ostatně pomůže i na záhonech.

V každém případě, jak radí web Blooming, zalévejte rajčata zvolna, aby se voda do půdy stihla skutečně vsáknout a nezůstala jen na povrchu, odkud se rychle odpaří.

Popraskání rajčat mohou způsobit i přívalové deště. Proto se na ně snažte připravit. Především nenechte zeminu před nimi vyschnout. I při jejich předpovědi nepřestávejte se zálivkou, aby následný šok nebyl tak velký.

Především pak keříky rajčat před deštěm chraňte mechanickou zábranou, jako jsou různé plachty, umělé textilie, ale třeba i překlopené kyblíky přes jednotlivé rostliny mohou pomoci. Ochrana je v podstatě hodně podobná té před blížícím se krupobitím.

S prvním bodem souvisí i naše druhé doporučení. Aby se vlhkost z půdy v záhonu rajčat během dne příliš neodpařovala, zakryjte ji vrstvou mulče. Použít můžete slámu, posečenou trávu nebo listí. Mulč pomůže nejen s udržením stabilnější úrovně vlhkosti půdy, díky čemuž se rajčatům bude lépe zacházet s vodou, ale navíc ještě omezí růst plevele.

Vápník je pro rajčata klíčový, protože posiluje buněčné stěny plodů. Jeho nedostatek nejenže vede k praskání, ale i k nechvalně známé hnilobě konců plodů. Vápník je dobré do půdy dodat už při výsadbě rajčat. Pokud je ale půda příliš zásaditá, neotálejte a přidejte jej. Použít můžete nadrcené vaječné skořápky, eventuálně speciální hnojiva s vápníkem, například dolomitický vápenec.

Důležité je udržet optimální pH půdy (mezi 6,0 a 6,8), aby rostliny mohly vápník správně vstřebávat.

Tak jako za praskání rajčat může být zodpovědný nedostatek vápníku, může být příčinou i přebytek dusík. Dusík sice podporuje růst zelené hmoty, ale jeho nadbytek může oslabit plody a prodloužit dobu jejich zrání. Rajčata s přemírou dusíku jsou náchylnější k praskání. Volte proto vyvážená hnojiva určená speciálně pro rajčata, která mají nižší obsah dusíku, a naopak jsou bohatší na fosfor a draslík, jež podporují tvorbu silných a pevných plodů.

Některé odrůdy rajčat jsou k praskání náchylnější než jiné. Obecně platí, že odrůdy s tužší slupkou nebo s menšími plody (jako cherry rajčátka) jsou odolnější. Při pěstování rajčat proto sledujte, jaké zkušenosti uděláte se kterou odrůdou. Napřesrok pak můžete jít buď už na jistotu, anebo zkusit hledat jinou, s níž se vám bude dařit lépe. Při nákupu semen nebo sazenic hledejte označení „odolné proti praskání“ (crack-resistant).