Víkend na chatě u Sázavy aneb Když se trampská klasika potká s moderní architekturou

Stačí shrnout okenici otevírající chatu k řece a pak už jen poslouchat šplouchání vody a šumění borovic a pozorovat ledňáčky nad hladinou a peřejky za balvany. Večer přijde na řadu opékání buřtů, zpívání s kytarou a dlouhé povídání s kamarády. Noční cestou do pokojíku pod střechou, velkého tak akorát k přespání, mizí horizont řeky a otevírá se pohled do skal za zády chaty – to aby nikdo nezapomněl, jak je jimi tady Sázava tísněna…

Tato chata je lehkou dřevěnou stavbou posazenou na robustní kamenné podezdívce. Dřevěný skelet je z interiéru opláštěn smrkovou biodeskou, zvenčí fasádou z opálených modřínových prken. Opálením získala prkna fasády na odolnosti a trvanlivosti, současně chatu trochu „zošklivěla“ pro nevítané hosty. V neposlední řadě ji pak propojila – byť možná trochu cynickým způsobem – s předchozí stavbou, která kdysi vyhořela…

Směrem ke svahu za chatou je stavba opláštěna falcovaným plechem odolným vůči vodě stékající ze střechy. Vnitřní prostor je jednotný materiálově i barevností. „Černý kov krbových kamen, schodiště a dalších částí interiéru přirozeně navazuje na opálenou fasádu jak barevností, tak ‚blízkostí‘ tématu ohně,“ říká Petr Moráček architekt z ateliéru Mimosa architekti.

Podlaha je odolná, z přírodního kaučuku s kamenným vsypem, což umožňuje svobodný pohyb mezi interiérem a venkovním prostorem. Chata je s výjimkou elektřiny nezávislou jednotkou. Vodou ji zásobuje studna na pozemku, odpadní vody zachycuje nádrž v podezdívce objektu a vytápění zajišťují krbová kamna a přímotopy.

Hlavní obytný prostor je velkoryse rozlehlý, a to díky tomu, že pokojíčky v patře se podařilo vytvořit jen tak velké, aby umožňovaly pohodlné přespání. Vždyť smyslem výletu za město je být spolu!

Společný prostor v celé výšce chaty umožňuje vnímat a být v kontaktu s celým jejím okolím, včetně řeky a skal. Směrem k vodě je chata velkoryse prosklena, navazující terasa vyzdvižená nad povrch parcely nabízí nerušený výhled na Sázavu. Terasu lze uzavřít harmonikovou okenicí; to když příliš pálí letní slunce. Nebo když víkend končí a otevřený rekreační dům je třeba změnit v uzavřenou, „nedobytnou“ schránku. Jeho majitelé si pak už jen s přáteli mohou říci tradiční „Tak zase za týden!“