Článek
Dlouholetá debata o bílé horské chatě v Katalánsku tak konečně dostala jasnou odpověď až nyní, sto let po smrti výjimečného architekta. Podle úředníků z nedalekého města La Pobla de Lillet i odborníků z Katalánské polytechnické univerzity stojí za jejím návrhem totiž skutečně Antoni Gaudí.
Chata, známá jako Xalet Catllaràs, stojí na úpatí Pyrenejí, blízko hranic s Francií, zhruba dvě hodiny severně od Barcelony a na první pohled působí spíš jako experiment než klasická horská ubytovna.
Právě její tvar byl po desetiletí hlavním důvodem sporů. Trojpodlažní stavba připomíná jakousi kamennou kopuli, jejíž stěny se sklánějí pod úhlem 45 stupňů. Nejde ale o samoúčelnou výstřednost – Gaudí byl známý tím, že hledal inspiraci v přírodě a přirozených křivkách, které zároveň zajišťují stabilitu.
V tomto případě vsadil na paraboly, tedy konstrukční princip, který byl na počátku 20. století natolik odvážný, že mu samotní stavitelé příliš nevěřili. Podle dochovaných svědectví proto uvnitř přidali podpůrné zdi, aby „pro jistotu“ zabránili zřícení.
Zajímavý je i samotný důvod vzniku stavby. Chatu si objednal průmyslník Eusebi Güell, jeden z nejvýznamnějších Gaudího podporovatelů. Objekt měl sloužit jako ubytování pro zahraniční inženýry, kteří do oblasti přijeli pomoci s rozvojem těžby uhlí pro místní cementárnu. Jakmile byl projekt dokončen, inženýři odjeli – a chata zůstala opuštěná. Na dlouhá léta tak upadla téměř v zapomnění.
K jejímu tajemství přispěla i legenda, podle níž Gaudí projekt opustil poté, co viděl, jak dělníci zasahují do jeho návrhu. Ať už je to pravda, nebo jen romantický příběh, jisté je, že stavba prošla v průběhu let necitlivými úpravami, které setřely část autorova původního rukopisu. Přesto si zachovala dostatek charakteristických rysů, aby bylo možné její původ zpětně doložit.
První Gaudího stavba, kde bude možné přespat
Klíčovou roli v tom sehrál architekt Galdric Santana z Katalánské polytechnické univerzity. Ten porovnával konstrukční řešení chaty s dalšími Gaudího projekty a identifikoval shodné principy i detaily. Rozhodujícím důkazem se nakonec stal právě typ oblouku, který je pro Gaudího tvorbu typický a v dané době zcela unikátní.
Dnes se tak z někdejšího příbytku pro důlní inženýry stává architektonický klenot s velkým potenciálem. Město La Pobla de Lillet, které jeho právě dokončenou rekonstrukci nechalo provést, plánuje proměnit chatu ve veřejně přístupnou horskou ubytovnu – a pokud se záměr podaří, půjde o vůbec první Gaudího stavbu na světě, kde bude možné přespat.
Zda se vše podaří do data stého výročí úmrtí slavného Katalánce (Antoni Gaudí se narodil 25. června 1852 v Riudoms u Tarragony a zemřel 10. června 1926 v Barceloně), není jisté, ovšem už teď je zřejmé, že po otevření chaty pro veřejnost se na úpatí Pyrenejí pohrne každý, kdo má díla tohoto výjimečného architekta v lásce. Tím spíš, že je to sem z Barcelony, jež se pyšní největším počtem a nejznámějšími Gaudího díly, co by kamenem dohodil.
