Věčný odpočinek za 1,5 milionu korun. Hrobka na Olšanech má fotovoltaiku i zabudovaný trezor

Dvoupodlažní klasicistní hrobka se zdobeným průčelím a kupolovou klenbou leží jen kousek od obřadní síně Olšanských hřbitovů, na kterých odpočívají takové osobnosti jako třeba spisovatel Karel Jaromír Erben, malíř Josef Lada nebo herec Jan Werich.

„Hrobka byla postavená v roce 1883, je vysoká pět metrů a nabízí 26 metrů čtverečních - 13 metrů je krypta a dalších 13 metrů je vrchní část, která se dá využít jako modlitebna, popřípadě úložiště na urny,“ popisuje hrobku Petr Svoboda, realitní makléř, který ji na trhu nabízí k prodeji. Aktuálně za cenu 1,55 milionu korun.

Zatímco ještě před pár lety byl na tuto funerální stavbu s opadávající omítkou smutný pohled, dnes je hrobka zvenku i zevnitř kompletně obnovená a už z dálky září mezi ostatními hroby novotou.

Opravenou fasádu zkrášluje portál se zdobeným nadpražím a štítem a vedle schodů z ručně opracované žuly lemují vstup dva pilastry s propracovanými hlavicemi. Dekorativní prvky z pískovce a štuku si tu vzali do parády zkušení řemeslníci.

Střecha hrobky je pokrytá přírodní šedočernou břidlicí a je doplněná novými žlaby a svody. Přibyl na ni také kovový kříž, který zde původně nebýval.

Současným majitelem pietního místa je finanční poradce z Prahy, který si nepřál být jmenován. V průběhu let dopřál dobové hrobce nejen kompletní rekonstrukci, ale vybavil ji také několika vychytávkami.

„Tato hrobka je elektrifikovaná, na střeše je solární panel, na základě čehož je možné v hrobce svítit a měnit osvětlení hrobky tak, aby byla dotvořená její atmosféra,“ říká nám Svoboda při prohlídce a střídá při tom barevnost světla pomocí dálkového ovládání.

Hrobka má také ventilaci a nové vchodové dveře z tvrzeného skla. Stejný materiál je použitý i na zakrytí vstupu do krypty v podlaze hrobky. Z nadzemní části je tak skrze skleněný poklop vidět do té podzemní. Krypta pojme podle odhadu Svobody čtyři až osm rakví.

„V kryptě se nachází trezor, který sem byl při rekonstrukci nově instalován a který váží 450 kilo,“ zmiňuje další zdejší netypické vybavení. Masivní historický trezor s trojzámkovým mechanismem je zabudovaný do stěny a pochází od firmy Anton Maly Wien.

A jak Svoboda navrhuje, uložit je do něj možné nejen věci blízké pohřbenému nebožtíkovi, ale také jakékoliv cennosti, dokumenty či památkové předměty, které bude chtít rodina zemřelého udržet v bezpečí.

„Je v něm uložená lahvička, která se našla při rekonstrukci, tato lahvička obsahuje nějaký sediment, který tady zanechal původní majitel,“ prozrazuje dál Svoboda.

Zmiňovaným původním majitelem a stavitelem hrobky byl doktor Alois Jandouš, jeden z nejvýznamnějších českých lékárníků 19. století, průkopník vědecké farmacie psané v českém jazyce, městský radní a zakladatel České farmaceutické společnosti. Jeho jméno se dodnes skví nad vchodem do hrobky.

V letech 1871–1880 působil jako vedoucí lékárník v nemocnici Milosrdných sester, později si zřídil vlastní lékárnu – nejprve v Bredovské ulici, poté v ulici Mariánské, dnešní Opletalově.

Jako radní se věnoval zejména otázkám hygieny a veřejného zdraví, prováděl například rozbory vody a kontroly kvality mléka a piva. Jaký lektvar namíchal do lahvičky, již si s sebou vzal do hrobky, však zůstává otázkou.

„Je to takový bonus pro nového majitele, který může nechat obsah lahvičky prozkoumat,“ směje se Svoboda. Zájem o hrobku a prohlídky podle něj jsou, na vážného zájemce ale místo stále čeká.

„Jsou i tací zájemci, kteří mi volají o půl dvanácté v noci a ptají se na cenu hrobky, protože se vsadili s ostatními v restauraci, kde vysedávají, o to, kdo má pravdu,“ připojuje jednu z veselých historek. O ty díky netypickému objektu ve svém portfoliu nemá nouzi.

Podle správy pražských hřbitovů se na Olšanských hřbitovech nachází celkem dvě stovky kaplových hrobek různého stáří a architektonické i umělecké hodnoty, z nichž elektrifikovaných je jich už více.

„Některé hrobky byly restaurovány soukromými majiteli a jsou nadále využívány pro svůj původní účel, jiné jsou nevyužívané, další kaplové hrobky zrestaurovala naše organizace a některé z nich byly adaptovány na kolumbária,“ doplňuje Kateřina Pavlitová z Hřbitovů a pohřební služby hl. m. Prahy.

Hrobka dr. Jandouše podle ní architektonicky ani historicky nepatří k těm nejvýznamnějším, jde o typickou kaplovou hrobku v klasicistním stylu, která byla zrestaurována se souhlasem památkářů.