Úřady zamítly stavbu rodinného domu. Problém s příjezdem a kanalizací vyřešil originální nápad

Vanda: Vlasta měl koupený pozemek na investici do budoucna a i když jsem o něm věděla, nikdy jsem tu nebyla. Když mě sem ale poprvé vzal, byla jsem překvapená z toho, jak nádherné místo to je. Říkala jsem, že je škoda ho prodávat, a tak jsme si ho nechali pro stavbu našeho domu.

Vlasta: Nicméně nebylo to tak jednoduché, museli jsme vyřešit problém s přístupovou cestou.

Vlasta: Byla, ale pokud bychom tady chtěli stavět dům, museli bychom mít souhlas ke sjezdu na silnici. Takže i když je parcela vedená jako stavební pozemek, žádost o stavební povolení nám zamítli.

Vanda: Ve stanovisku od úřadu jsme se jako laici vůbec nevyznali. Jen jsme pochopili, že je to negativní, zamítnuté. Když jsme sem ale jeli posekat trávu, všimli jsme si, že se ve stejné ulici staví nový rodinný dům, a říkali jsme si, jak je to možné.

Vlasta: Rozhodli jsme se proto kontaktovat odborníka. Stavební inženýrka se pozeptala na stavebním úřadě, kde se tyto záležitosti schvalují, a zjistila, jaké máme možnosti.

Vanda: Poté, co obešla všechna zúčastněná oddělení, řekla, že ve stavbě domu žádný problém nebude. Úřady akorát apelují na vybudování výhybky před pozemkem a zajištění zásobování vodou. My tady ale máme studnu, takže to bylo bez problému. Připojit se na vodovod by samozřejmě také šlo, ale byla by to velká investice. Vodovodní řad vede ve vedlejší ulici, odkud by se musel vybudovat nový úsek a teprve potom přípojka k našemu pozemku. Bylo by to zkrátka technicky i finančně velmi náročné.

Vlasta: Máme klasickou domovní čistírnu odpadních vod, přičemž součástí systému je také odkaliště. Funguje to tak, že přibližně jednou za rok se z čistírny odčerpá kal do odkaliště, kde několik týdnů vysychá. Ten se potom dá využít například ke stromům jako hnojivo. A protože jsme tu většinou jen dva, kalu je opravdu málo. Za rok je to maximálně jedno kolečko, takže není potřeba objednávat fekální vůz. A vyčištěná voda z čistírny potom odtéká do vsakovacího systému.

Vlasta: Ano, ta slouží pouze pro dešťovou vodu ze střechy. Má objem tři kubíky a naplní se prakticky po dvou větších deštích. Jakmile je plná, přebytečná voda odtéká do vsakovací jímky.

Vlasta: Přesně tak. Čistírna funguje automaticky. Neustále se provzdušňuje, voda postupně protéká třemi komorami a v té poslední už je vyčištěná. Odtud pak odtéká do vsakovacího systému. V podstatě se o ni nemusíte starat, jen ji jednou za čas zkontrolujete. Jediné, na co je potřeba myslet, je nepřetěžovat ji. Například není ideální pustit dvě pračky hned po sobě, protože by čistírna mohla začít více pěnit. My jsme ale jen dva, takže s tím vůbec nemáme problém.

Vlasta: Stavební povolení vyřizovala stavební firma. Oni jakožto odborníci vědí, jak s úřady komunikovat. Když přijde nějaká výzva nebo doplnění, člověk tomu jako laik často ani pořádně nerozumí. Odborník ale přesně ví, jak reagovat. Když jsem viděl, kolik podkladů bylo ke stavebnímu povolení potřeba, byl jsem rád, že to řešila firma. My jsme jen dodávali některé revize.

Vlasta: Přibližně tři čtvrtě roku. Původně jsme měli začít stavět už na podzim, ale nakonec se stavba posunula na jaro a zpětně si myslím, že to bylo lepší. Odborníci nám říkali, že letní výstavba je pro podobný typ domu vhodnější než zimní.

Vanda: Začali jsme stavět základovou desku 1. dubna 2025. Oba jsme byli překvapeni z toho, jak rychle byla hotová, trvalo to zhruba týden. Pak musela samozřejmě ještě měsíc zrát. Hrubá stavba dřevostavby byla taky velmi rychle postavená a než jsme se nadáli, byla polovina listopadu a firma nám dům předávala hotový na klíč. Nastěhovali jsme se zhruba týden na to.

Vlasta: Ano, primárním dodavatelem byli oni, ale například na základovou desku si domluvili své subdodavatele. My ale komunikovali jen s nimi.

Vanda: Líbil se nám ten konstrukční systém víc a hlavně kvůli rychlosti výstavby a jednoduchosti celé konstrukce. Dřevo je nám celkově bližší.

Vlasta: Já bych se možná rozmýšlel mezi dřevostavbou a zděným domem, kdyby to měl být patrový dům, a to z hlediska akustiky. V bungalovu s tím ale nemáme žádný problém. Dřevostavba se nám zamlouvala více i z hlediska izolačních vlastností, máme tu 40 cm izolace.

Vanda: Vycházeli jsme z typového bungalovu ve tvaru L. Původní návrh měl rovný strop a plochou střechu, ale nám se to nelíbilo. Zeptali jsme se firmy, jestli by nešlo udělat otevřený krov, a oni řekli, že samozřejmě ano, jen to bude o něco dražší. Máme tu tedy sedlovou střechu, pochozí půdu, otevřený krov a přiznané trámy. A jsme s touto úpravou opravdu spokojení. Přistupovali k nám velmi vstřícně.

Vlasta: Měnila se i dispozice, okna i jednotlivé místnosti. V původním návrhu byl například ještě jeden pokoj, protože dům byl určený pro rodinu. My jsme ho zrušili a místo něj udělali šatnu. Zvětšili jsme také technickou místnost i koupelnu a orientovali ji na sever.

Vlasta: Ano. Chtěli jsme, aby obytné místnosti směřovaly na jih a západ. Pozemek má tvar lichoběžníku, takže nebylo možné dům umístit úplně libovolně. Nakonec se ukázalo, že dispozice ve tvaru L je pro tento pozemek nejvhodnější.

Vlasta: Máme venkovní žaluzie a připravené rozvody pro tři klimatizační jednotky, kdyby byly někdy potřeba. Zatím je ale nechceme instalovat a vlastně ani nejsou potřeba. Hodně pomáhá samotná pergola a terasa, protože zastaví přímé slunce ještě před okny.

Vlasta: Ne, nebyli. Ale skutečnost, že firma realizuje domy v kryté hale, pro nás byla také velmi důležitá při rozhodování. Stěny i střešní panely byly vyrobené tam a následně převezeny na náš pozemek. I když sem není úplně ideální příjezd, doprava proběhla bez problémů. Přijel jeřáb, panely složil a začalo se montovat. Jediné, co jsme museli připravit, bylo zpevnění plochy pro jeřáb. Tam, kde je dnes parkovací stání, jsem navezl štěrk, aby měl jeřáb pevný podklad.

Vanda: Hrubá stavba byla hotová zhruba do týdne.

Vlasta: Nechtěli jsme koordinovat jednotlivé řemeslníky sami. To sice možné je, ale člověk musí hlídat návaznosti prací. Když například jeden dodavatel nemůže přijet, druhý čeká a stavba stojí. A když se něco pokazí, každý začne tvrdit, že za to může někdo jiný. Podle mě je dům na klíč nejlepší řešení. Je sice o něco dražší, ale když vznikne nějaká prodleva nebo problém, řeší ho dodavatel, ne investor.

Vlasta: Samozřejmě že teplý vzduch stoupá nahoru. Když je ale dům dobře zateplený, funguje rekuperace a správně navržené vytápění, není to problém.

Vanda: Máme teplovodní podlahové vytápění. Člověk ani nevnímá, že topí, ale teplo jde příjemně od podlahy. Na jaře jsme do podlahy posílali vodu o teplotě kolem 24 °C a bylo tady příjemně. V létě pak topení příjemně chladí.

Vlasta: Přesně tak. Kamna jsou hlavně pro atmosféru, zatopíme si pár polínky a je tu příjemně. Výkon se dá trochu regulovat přívodem vzduchu, ale využíváme je hlavně pro radost. Původně jsme uvažovali i o akumulačních kamnech, ale nakonec jsme od toho ustoupili. Byla by to velká akumulační masa a pro naše využití zbytečná.

Vlasta: Moc možností dnes člověk nemá. Když chcete stavět nový dům, musíte splnit energetické požadavky a v našem případě vyšlo jako nejlepší řešení tepelné čerpadlo a rekuperace. Fotovoltaiku jsme zatím odložili. Do budoucna o ní uvažujeme, ale v současnosti nám dává větší smysl rekuperace. Plyn tady stejně není, takže plynový kotel nepřipadal v úvahu. Teoreticky by šel elektrický kotel nebo elektrické topné kabely, ale mně se víc líbilo teplovodní podlahové vytápění právě kvůli možnosti chlazení.

Vlasta: Bydlíme tady od listopadu a za elektřinu teď platíme přibližně 2000 až 2500 korun měsíčně.

Vlasta: Jednoznačně čekání na stavební povolení.

Vanda: Hlavně proto, že jsme vůbec nevěděli, co se děje. Úřednice, která měla náš případ na starosti, s námi komunikovala jen minimálně.

Vlasta: Pořád jsme přemýšleli, jestli je někde problém, nebo jestli to jen dlouho trvá. Chyběly nám informace. Kdybychom věděli, že je všechno v pořádku a jen se čeká, snášelo by se to mnohem lépe.

Vanda: Určitě bych doporučila dobře vybírat stavební firmu. Nemám zkušenosti se stavbou více domů, ale s naší firmou jsme byli opravdu spokojení. Od prvního jednání až po dokončení stavby s námi všichni komunikovali otevřeně. Když se cokoliv změnilo, hned jsme o tom věděli. Co slíbili, to také splnili, a toho si cením asi nejvíc. Myslím si, že právě výběr dodavatele je úplně zásadní.

Autor: Kateřina Pospíšilová, www.drevostavitel.cz