Jejich dům skrývá luxusní interiér. Chtěla jsem se vyhnout stereotypu, říká majitelka

Nápad to byl určitě můj. S manželem jsme bydleli v jeho starším domě nedaleko odtud. Bavili jsme se o tom, že bychom si mohli postavit novostavbu, ale ceny pozemků tady v okolí byly příliš vysoké. Když jsme jednou přijeli na návštěvu k tchánovi, říkal, že zadní část pozemku vůbec nevyužívá, že tam jen seká trávu. I když mi sdělil, že se tam nedá stavět, mně to nedalo a začala jsem se o tu plochu zajímat. Nakonec se ukázalo, že jediné, co by mohlo být problém, je příjezdová cesta shora z hlavní silnice. Takže jsme se domluvili, že bychom jezdili přes pozemek tchána.

Nevím přesně, ale pozemek musí být větší než 800 metrů čtverečních, protože to byla minimální hranice k tomu, aby nám tu povolili dům postavit. Je tu takový obecní regulativ.

Ano, zařizovali jsme i věcné břemeno na příjezdovou cestu.

Teď se tu rozparcelovává nová oblast a pozemky chtějí prodávat za 3500 Kč/m2. V době, kdy jsme nad domem uvažovali, se pohybovaly ceny okolo 3000 Kč/m2, takže tipuju okolo 2,5 až 3 milionů korun.

Nebyli jsme vyloženě pevně rozhodnutí pro dřevostavbu. Chtěli jsme ji hlavně kvůli rychlosti výstavby a řešili jsme samozřejmě i cenu. Zvenku člověk vůbec nepozná, o jakou konstrukci se jedná. Navíc jsme měli kamaráda, který pracoval ve stavební firmě, která dřevostavby realizuje. A ta nám pak dům i postavila.

Jeli jsme za nimi do Prahy. Na schůzce se nás ptali, jakou máme představu, a na základě toho jsme dokázali vymyslet dispozici domu a další detaily.

Našla jsem na internetu půdorys, který se mi moc líbil. A ten jsme s projektanty poté upravovali tak, aby byl přesně podle našich představ. Tím, že jsem už s bývalým manželem jeden dům postavila, věděla jsem, co bylo super a co už bych nechtěla. Šlo mi především o oddělenou spací část od denní, návrh spíže u kuchyně a větší technickou místnost. Chtěla jsem také šatnu, protože v bývalém domě jsme měli obrovskou ložnici, ale velmi nevyužitý prostor. Dětské pokoje jsem chtěla menší, stejně jsme všichni pořád v obýváku.

Měla jsem všude dlažbu, a to už jsem znovu nechtěla, vadilo mi, že spáry se nedají pořádně vyčistit. Tady jsme dali lepený vinyl na doporučení prodejce a já jsem za to rozhodnutí ráda.

Ano, kompletně se vším všudy, i včetně základové desky. Neměli jsme na výstavbu svépomocí čas. Manžel je sice šikovný, ale já jsem ráda, když přijede z práce domů a tráví čas s dětmi a se mnou.

Myslím si, že od první myšlenky až po nastěhování uběhl rok a půl. V prosinci 2023 jsme podepisovali smlouvu a řešili rozdělení pozemků, což nám zabralo dost času. Na stavební povolení jsme měli štěstí, bylo do pár měsíců.

Bavilo ho to. Chodil sem pořád, povídal si s dělníky a říkal jim, že kdyby bylo potřeba něco dodělat, ať řeknou. On tou výstavbou žil.

Jediné, na čem jsem trvala, byl přesah střechy. Původně nám to nebylo doporučeno kvůli vyšší ceně, ale když jsem si zjišťovala ceny hliníkových pergol, tak se ceny pohybovaly stejně, ne-li dráž.

Máme energetický štítek B, nízkoenergetický dům.

Máme elektrické podlahové topení, krbovou vložku a rekuperaci. Tepelné čerpadlo nemáme.

Tchán ho měl na dotace a říkal, že ve finále tolik neušetří a když se pak pokazí, je to velmi drahá položka. A dát 100 tisíc za opravu se nám moc nelíbilo. Doporučovali nám i fotovoltaiku, ale tu zatím nemáme, jen přípravu.

Většinou podlahovým topením, jen navečer si zatopíme v krbu. Krbová vložka je akumulační, takže přes noc to teplo krásně vydrží.

Tím, že jsme tady teprve krátce a elektřinu máme teprve měsíc, tak ještě vyúčtování nemáme. Manžel ale hodně sleduje kilowatty a spotřebu a říkal, že zálohy na elektřinu ve výši 4000 Kč by měly stačit.

Vůbec ne, to jsme byli až překvapení. Maximálně tu bylo asi 26 °C, a to venku panovala vedra. Venkovní žaluzie jsme zatahovali hlavně dětem v pokojích, protože mají okna orientovaná na západ a večer jim tam nejvíc praží slunce.

Já jsem se toho nebála, hodně jsem se inspirovala na Pinterestu. Zalíbila se mi kombinace hořčicové a zelené, přijde mi, že spousta lidí má doma pořád šedou a mně už se okoukala.

Manžel a půlroční absence elektřiny. Jinak s firmou to fungovalo skvěle. Psali nám harmonogram, věděli jsme, co se bude dít, takže jsme byli pořád v obraze.

Byli jsme připojeni jen na zásuvku v garáži. Když jelo topení, mohla jsem zapnout maximálně pračku, pak sušičku, pak myčku. V kuchyni jsme museli shazovat topení, aby šla varná deska.

Přijel majitel firmy, přivezl klíče, vyměnil fabku a všechno jsme podepsali. Dům si s námi prošel a říkal, že hlavně zůstaneme v kontaktu. Když budeme potřebovat malíře, kominíka nebo cokoliv dalšího, můžeme se ozvat. Jsme s nimi pořád v kontaktu.

Kolaudace probíhala strašně rychle. Přišli z úřadu, prošli si dům, řekli, že to máme hezké, podepsali jsme papíry a oni odešli. Trvalo to 20 minut. Den předtím jsme jim posílali všechny revize, takže už měli všechno připravené.

Sednout si a říct si, jaké jsou jejich priority. Kde tráví nejvíc času, co potřebují děti a co od domu očekávají. Já bych třeba dnes zvětšila technickou místnost, kdyby byl prostor.

Ano, určitě. Rychlost výstavby je obrovské plus a cenově už vychází dřevostavba podobně jako zděný dům. Navíc, když se staví kvalitně a s dobrou firmou, tak se není čeho bát.

Autor: Kateřina Pospíšilová, www.drevostavitel.cz