Článek
Sedmdesátá léta nebyla pro vznik vil příliš příznivou dobou. Architektonicky zajímavé vily se objevovaly jen výjimečně a byly obvykle spojeny s významnými osobnostmi architektů i stavebníků.
Dobrá vilová architektura ale začala vznikat v roce 1973. Byl to rok slávy českého tenisu, především díky Janu Kodešovi, který už několik let za sebou patřil do první desítky nejlepších světových hráčů. A v tomto roce podruhé postoupil do finále US Open a také vyhrál Wimbledon, čímž završil vynikající tenisovou kariéru, během které byl po dvanáct let číslem jedna mezi českými tenisty.
Stavba má přírodní barvy, díky kterým dobře zapadá do okolí.
Ve stejném roce začal vznikat projekt jeho nového domu. Typologicky šlo o rodinný dům, ačkoli charakterem to byla skutečná vila. Vyrostla v klidné čtvrti Prahy 6, kousek od Šáreckého údolí, na místě s měšťanskými domky a vilami z dřívějších dob a doplňovaném stavbami ve tvaru krabic, na místě přecházejícím do rozlehlého přírodního zeleného masivu.
Od počátku byla jasně určena nejen jako místo k bydlení, ale také jako místo k tréninku a aktivnímu odpočinku.
Vila je poměrně robustní stavbou.
Vila je dostatečně velká, bytelně robustní, nepatří ale k dobově oblíbenému stylu brutalismu.
Celkem masivní podoba stavby je změkčena jemně zaoblenými nárožími, jejich plochy jsou oživeny plastickým keramickým obkladem s různými odstíny hnědé barvy. Keramika obaluje plné stěny bez výjimky, předstupuje i na plot kolem chodníku.
Z ulice je chráněno soukromí obyvatel.
Dům soukromí svých obyvatel nekompromisně a spolehlivě chrání. Do zahrady a k travnatému kurtu za domem jsou ovšem orientovány plně prosklené stěny s relativně jemnými rámy. Vzniká tak dojem stavby, která jen střídá vodorovné pruhy skla a pruhy keramiky. Ta navíc přibližně ve středu každé fasády vystupuje v patře dopředu.
Stavba vytváří dojem terasovitosti – a přitom jen obytné prostory prvního patra jsou obklopeny terasou, která je vymezena nečekaně průhledným skleněným, jen tónovaným zábradlím.
Na zadní terase se původně za vysokým skleněným zábradlím nacházel velký bazén. Na přelomu tisíciletí, kdy tenista už svou pozornost věnoval sportu v jiné než aktivní hráčské podobě, byla vila přestavěna. Na místo bazénu byly rozšířeny její velkorysé společenské prostory.
