Hlavní obsah

Plantagon je první veleskleník určený pro pěstování potravin ve městě

21. 10. 2013, 5:51

První městský veleskleník nebo rostlinodrap, chcete-li, začali stavět ve švédském městě Linköping. Projekt nese jméno Plantagon. Protože jde o první stavbu svého druhu, měnila se jeho podoba v průběhu přípravy několikrát. Smysl ovšem zůstává stále stejný: přenést pěstování potravin do města.

Poslední verze navrhovaného skleníku pro švédský Linköping, pohled z jižní strany ukazuje jak skleníkovou, tak administrativní část budovy.

Článek

Projekt Plantagon stejnojmenné švédsko-americké společnosti vychází ze současných odhadů, že v roce 2050 bude až 80 % z devíti miliard obyvatel planety bydlet právě ve městech. Nynější trend pěstování potravin na venkově a jejich rozvoz do měst, mnohdy ovšem i přes půl zeměkoule, bude ale v takových podmínkách pravděpodobně již jen obtížně udržitelný. Ekonomicky i ekologicky.

Plantagon je nabídkou řešení. Zároveň odpovídá i na rostoucí poptávku obyvatel západního světa po lokálně pěstovaných potravinách.

Skleníku pro Linköping ze severní strany

Princip fungování plantagonu se zásadně neliší od základních mechanismů fungování běžného skleníku. Pěstební plocha je stočena do spirál či jiných podobných útvarů tak, aby se využilo co nejvíce z vnitřního prostoru každé budovy.

Jeden z předchozích návrhů, jak měl vypadat skleník pro Linköping.

Jednotlivé plantagony nemusejí být ani zdaleka všechny stejné. Naopak. Zatímco některé mohou stát samostatně, jiné - označované jako parazitické - obalí část již existující budovy. Skleník bude propouštět dostatek světla na to, aby lidé v původní stavbě nežili nebo nepracovali bez přístupu slunečního záření.

Třetí možností je, že budou vznikat stavby se dvěma částmi. Jedna z nich bude například administrativní a druhá bude skleník. Právě tuto podobu bude mít již zmiňovaný první skleník v Linköpingu.

Jeden z prvních navržených skleníků pro projekt Plantagon zaujal především netradičním kulovitým tvarem.

Předností plantagonu je především výrazné snížení nákladů na dopravu potravin v něm pěstovaných, a tedy i zmenšení tzv. karbonové stopy, jež tato doprava v přírodě zanechává. Potraviny vypěstované přímo ve městě se dostanou ke konzumentovi dříve a čerstvé.

Autoři při návrhu samostatně stojících skleníků hledají možnost, jak nejlépe využít sluneční světlo a zároveň získat na relativně malé zastavěné ploše co největší prostor pro pěstování. Řešením je spirálovité uspořádání pěstebních ploch uvnitř skleníku.

Tím, že budou plodiny pěstované pod ochranou skleníku, nebudou vystaveny nepřízni počasí, která mnohdy velkou část úrody zničí. Systém pěstování bude rovněž šetrný i z hlediska úspor vody a dalších energií, při pěstování by neměla být používána chemie a také pravděpodobnost volného šíření chorob mezi rostlinami by měla být nižší.