Okrasná zahrada na pražské Letné láká i uměním

V letenském vnitrobloku obklopeném činžovními domy založila před čtvrtstoletím výtvarnice a galeristka Kateřina Ebelová okrasnou zahradu.

Na původně zanedbaném pozemku s centrální asfaltovou silnicí chtěla vytvořit zelenou oázu s uměleckými díly, ale také přinést poznání o zdejší vegetaci, ptactvu a geniu loci této lokality.

Pozemek o 650 m2 si vyžádal náročné terénní úpravy, aby se vůbec daly vysadit stromy a keře, vedle náletů a plevelů tu byly devadesátileté lípy srdčité a hrušeň. Zahrada je v sezoně součástí prohlídky Galerie Scarabeus a Muzea kávy Alchymista.

Část s jezírkem a kaskádovým potůčkem znají hosté kavárenské cukrárny Alchymista, inspirované prvorepublikovou atmosférou.

Stromy listnaté a jehličnaté, kvetoucí i nekvetoucí keře a rozličná květena lemují travnatou cestu, která nahradila původní asfaltku. Vzhledem ke skladbě podloží pozemku a k tomu, že se většina zahrady ukrývá pod korunami stromů, převážilo osazení půdopokryvnými rostlinami vytvářejícími souvislé podrosty.

U vegetace je vždy cedulka s popisem, takže zahrada slouží i k poznávání rostlin, čehož hojně během svých návštěv využívají školy, školky i další návštěvníci.

Při vstupu do zahrady, pootočíme-li hlavu vzhůru směrem ke dvorním fasádám činžovních domů, se nám nabídne ohromující pohled na zelenou fasádu tvořenou popínavými plaménky, přísavníky, břečťanem, trubačem a kultivary zimolezů.

Vertikální zelené a na podzim zlatočervené fasády jsou domovem ptactva a hmyzu.

Zahrada se mění v průběhu roku, na přelomu zimy a jara kvetou žluté talovíny, bílé sněženky a různobarevné krokusy, pak nastoupí žluté a bílé narcisy, modřence, tulipány, azalky a rododendrony.

Léto je obdobím orlíčků, divizen, náprstníků kakostů a růžových čínských karafiátů se stříbrnými listy, v plné kráse jsou i růže.

Paní Kateřina má v oblibě hlavně velkokvěté staré anglické kultivary. Na sklonku léta a začátkem podzimu dominují zahradě růžovo-modro-fialová a bílá květenství hortenzií, flox a aster.

Zahradě je vlastní určitý prvek divokosti, nenajdeme tu přísné geometrické tvary, chemie tu nedostává šanci, rostliny rostou svobodně.

Mezi růžemi tak rostou nevěstin závoj a levandule, keře (bobkovišeň lékařská, kalina kulovitá, zimostráz) a půdopokryvné rostliny jako rozchodník nachový, barvínek menší, čistec vlnatý, chrpa horská, třapatka nachová, kapradiny, jahodníky a konvalinky.

Vodní zdroje pro zavlažování zahrady obstarává 10 plastových nádrží na vodu s kapacitou 10 000 l, dešťovou vodu zachytávají okapy, vše je propojeno se závlahovým systémem.

Jsou tu i dvě jezírka, kolem kterých se soustředí vodní kosatce, pomněnky a zdobné traviny.

V jezírcích plavou okrasné kachničky karolinské a mandarínské, v zahradě mají hnízdiště v dutých kmenech stromů, ve voliéře žijí hrdličky chechtavé a holoubci diamantoví. Za zvuku tekoucí vody v potůčku můžeme pozorovat různé druhy ptactva, nacházejících úkryt v keřích a v korunách stromů.

Ne náhodou je zdejší projekt Naučné stezky příroda a umění věnován památce strýce Kateřiny Ebelové, pražského ornitologa Veleslava Wahla a autora knihy Pražské ptactvo. Byl účastníkem odboje proti nacismu a nejmladším členem České národní rady.

Roku 1950 ve svých 28 letech byl odsouzen k trestu smrti v procesu vykonstruovaném komunistickou justicí.

A kde najdeme umění? Každou sezonu zde probíhají výstavy, v současné době jsou u jezírek umístěny plastiky hlav, některé mají funkci chrličů. V úrovni korun stromů spatříme akrobaticky hravé a nezbedné drátěné plastiky sochařky Veroniky Psotkové. Konají se tu koncerty, přednášky a na malé scéně i divadelní představení.

Majitelka zakomponováním umění do zahrady podporuje zdejší atmosféru místa, které kdysi bývalo neoficiálně nazýváno Letenský Montmartre nebo také Letenská republika výtvarníků, protože se nacházelo v centru uměleckého dění kolem Akademie výtvarných umění, dostavěné v roce 1903.

Již při budování okolních činžovních domů tu vznikaly půdní i dvorní ateliéry, byly zde vyhlášené umělecké kavárny a hospůdky.