Nové proboštství na Pražském hradě prošlo kompletní rekonstrukcí. Doplnila ho novostavba s kavárnou

Novogotická budova Nového proboštství vznikla na severní straně náměstí U Svatého Jiří v letech 1877-1878 podle plánů architekta Josefa Mockera.

Jde o patrovou stavbu, jejíž hlavní průčelí je provedeno z režných cihel s kvádrovou bosáží z pískovce na nárožích. Z pískovce jsou rovněž ostění oken, portálů, reliéfně zdobené podokenní parapety, římsy a sokl průčelí.

Pod horními trojdílnými okny obou rizalitů jsou vsazeny pískovcové štíty se znakem svatovítského proboštství.

Dům sloužil jako sídlo Metropolitní kapituly u sv. Víta, probošta a sboru kanovníků. To se změnilo za druhé světové války a zejména po roce 1948, kdy byl veškerý majetek kapituly zabaven.

Následovalo období čistě utilitárního využití, při kterém sloužila stavba jako sklady a depozitáře. Na dům byl dokonce v 60. letech vystaven demoliční výměr. Tehdy se proboštství mělo nahradit jiným objektem. Také proto se do údržby nikdy výrazně neinvestovalo. A peníze do budovy nevkládal stát ani po roce 1993.

„Předpokládalo se, že stát se bude muset nějakým způsobem postavit k restitucím, což správci státního majetku nesmírně komplikovalo správu budov. Do vydání objektů zpátky Metropolitní kapitule byly prováděny opravdu pouze zcela zásadní údržbové práce. Tedy aby do krovů nezatékalo a podobně,“ sdělil Novinkám Petr Měchura z odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.

K vydání Nového proboštství do vlastnictví Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze došlo v roce 2016 v rámci majetkového vyrovnání církve se státem. Součástí dohody, kterou podepsali zástupci Správy Pražského hradu a církve za přítomnosti arcibiskupa Dominika Duky a tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, byl i závazek, že římskokatolická církev zdevastované budovy opraví. Vedle Nového proboštství získala také klášter sv. Jiří i kostel Všech svatých.

Kompletní rekonstrukci zahájila kapitula v roce 2020, dokončila ji v letošním roce. „Příprava a realizace obnovy Nového proboštství trvala celkem 7 let. Vzhledem k tomu, že se nachází v areálu nejvýznamnější národní kulturní památky a zároveň ve vojensky střeženém prostoru se sídlem prezidenta republiky, to byl v mnohém velmi specifický a náročný projekt,“ rozpovídal se Ondřej Stříteský z Metropolitní kapituly, který měl obnovu areálu na starosti. Pro přestavbu nebyly podle jeho slov využity žádné veřejné zdroje či finanční prostředky z náhrad za nevydaný majetek každoročně vyplácených státem.

„Většina konstrukcí a prvků objektu vykazovala nějaký druh poškození. Například v případě střechy a krovu už se jednalo o záchranné práce, neboť do nosných konstrukcí dlouhodobě zatékalo. Objekt také vyžadoval celkovou modernizaci z hlediska inženýrských sítí, které byly již zcela nefunkční nebo vůbec neexistovaly. Komplexní rekonstrukcí prošlo také celé nádvoří, které bylo v žalostném stavu. Veškeré dochované původní uměleckořemeslné prvky byly zachráněny, obnoveny či alespoň konzervovány,“ popsal přestavbu Stříteský.

Restaurovat se podařilo například malby v průjezdu a na hlavním schodišti. V dalších místnostech západního křídla byla použita historizující barevnost vycházející z nálezů ve spodních vrstvách sond.

Zbytku historické budovy dominuje moderní šedá barva se soklem v tmavším odstínu. Také původní mnohobarevná dekorativní linka, která byla odhalena na stěnách chodeb a na vedlejším schodišti, se za účelem sjednocení interiéru zjednodušila do moderní podoby.

„Ve staré části proběhla řada disciplín restaurování. Naleznete zde téměř všechna řemesla. Vypíchnout je třeba restaurování původních fládrových povrchů. A čeho já si nejvíce vážím, je restaurování vnější fasády. Je to taková návaznost na katedrálu, protože se na ni používaly stejné technologie,“ uvedl Petr Měchura z památkové péče.

Architekt přestavby Václav Hlaváček ze Studia Acht, které mělo v minulosti na starost opravu letohrádku královny Anny, Ústav šlechtičen či jižní i západní křídlo, upozornil, že poprvé v historii dojde k otevření vnitřního dvora Nového proboštství a návštěvníkům se tak naskytne zcela nový pohled z Pražského hradu. „Tento moment je z historického hlediska velmi důležitý, protože většina návštěvníků je zvyklá dívat se z jižní hrany na matičku Prahu, ale pohled směrem do Jeleního příkopu ze severního parkánu nebyl dlouhou dobu umožněn.“

Pro kochání je připravena v čele nádvoří vyhlídka, která nabídne pohled nejen do Jeleního příkopu, ale též na míčovnu i oranžerii.

„Josef Mocker zde plánoval pavilonek s vodotečí, chrličem a kašnou. Původně jsme o jeho umístění uvažovali, ale po dohodě s památkáři jsme dostali volnější pole a Metropolitní kapitula přivítala návrh jakéhosi zvýraznění tří klíčových světců české historie, svatého Vojtěcha, Víta a Václava,“ dodal Hlaváček.

V revitalizovaném dvoře navíc v úzké spolupráci s památkáři vznikly dvě přístavby vycházející z původních hospodářských stavení.

„Návrh dostavby dvorních křídel vycházel z přísných podmínek, v nichž odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky stanovil možné výšky a hmoty vymezující novostavby křídel, včetně požadavků na materiálové řešení. Západní křídlo bylo navrženo na místě přístavby stájí, které byly odstraněny v minulém století. Východní křídlo nahradilo někdejší přístavbu a kočárovnu,“ přiblížil Petr Měchura.

„Tyto přístavby byly již od začátku limitovány svou výškou, ne tvarem. Tvar vyšel z vítězného návrhu. Je podle mě hodně důležité, že doplňují masivnější severní parkán Hradu,“ doplnil Hlaváček s tím, že právě proto se vítězný tým rozhodl udělat čelní fasády přístaveb uzavřenější a naopak je otevřít do prostoru vnitřního dvora. „Šikminy vycházejí z tvarosloví, které tady vidíte kolem sebe, a především navádějí návštěvníky k tomu, ze severovýchodní strany nahlédnout na katedrálu. To je hodně překvapivý pohled a tomu by jakýkoliv tvar kubické formy překážel.“

Přístavby jsou obloženy pískovcem z kamenolomu ve Vyhnánově. „Chtěli jsme, aby tady byla jistá monochromatičnost prostoru. Pískovec v severním světle působil nejlépe, zároveň není nudný, má hezkou, ale dramatičtější kresbu. Nám se vzhledem k jednoduchosti tvarů líbilo, že kreslí a oživuje jednoduše střižené plochy,“ vysvětlil architekt.

Nádvoří je zase vydlážděno žulou z obce Mrákotín. „Není to modrá žula, ale je písková, takže opět doplňuje monochromatičnost celého prostoru,“ upřesnil.

V jedné z nových budov bude kavárna, ve druhé se nachází prostory pro další služby návštěvníkům. Právě rekultivace dvora Nového proboštství byla zřejmě nejnáročnější částí projektu. Nachází se totiž nad historicky cennými parkánovými hradbami a sklepy. Práce se tedy od počátku podřizovaly také archeologům.

„Zjišťovacími sondami jsme si ověřili předpoklad, že v prostoru dvora zůstaly zachované sklepy dvou gotických domů – konkrétně domu nejvyššího písaře, později domu abatyše Jiřského kláštera a domu nejvyššího hejtmana. Projekt byl upravován tak, aby historické konstrukce nebyly nenávratně zničeny. V průběhu stavby byla mimo jiné zdokumentována a zakonzervována kamenná hradba z přelomu 15. a 16. století,“ konstatovala archeoložka Gabriela Blažková z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Nové proboštství se veřejnosti otevře ještě letos, pravděpodobně kolem Vánoc společně se zprovozněním kavárny.