Článek
„Farnost v Neratovicích si svůj vlastní kostel zaslouží. K církvi se na území farnosti hlásí odhadem kolem 3000 lidí. Na pravidelné nedělní bohoslužby do kostelíků v přilehlých obcích jich pravidelně chodí více než dvě stovky a často musí stát venku,“ říká farář Peter Kováč, který se snaží prosadit stavbu kostela již několik let.
Stavební povolení by nový kostel dle farářova předpokladu měl získat v průběhu příštího roku a za dva tři roky by stavba ojedinělého a velmi elegantního vzhledu mohla stát.
Kostel svatého Václava v Sazovicích připomíná svitek papíru
Současné odhady nákladů na výstavbu hovoří o 80 až 90 milionech korun, přičemž třetinu by mělo zaplatit Arcibiskupství pražské, pod něž neratovická farnost spadá.
Stejný díl chce získat právě i farnost, která na potřebnou sumu plánuje získat finance zčásti prodejem vlastních nemovitostí a zčásti z výtěžku veřejné sbírky, kterou již vypsala.
Autor návrhu má za sebou již několik podobných realizací
To, čím návrh nového neratovického kostela zaujme hned na první pohled, je jeho nevšední tvar.
Architekt Zdeněk Fránek mu totiž vymyslel půdorys ve tvaru oválu, čistě bílé, hladké fasády a navíc, v duchu moderních trendů také plochou zelenou střechu. Ta by měla být zavlažována z retenční nádrže zachycující dešťovou vodu.
Vizualizace podoby nového kostela v Neratovicích
Kostel bude mít elegantní oblé tvary. Doplní jej park s jezírkem.
Kostel bude tvořen dvěma soustřednými klenbami a představuje tak návrat ke kořenům církevních staveb.
Dvouplášťový systém je možné spatřit například v kostele Santa Maria del Fiore ve Florencii, nebo v katedrále svatého Pavla v Londýně od Christophera Wrena. Do prostor mezi klenbami neratovického kostela architekt zakomponoval zázemí jako učebny, klubovny, toalety a podobně.
Dóm Santa Maria del Fiore ve Florencii
„Meziprostor mezi dvěma slupkami symbolizuje přechodnou část života, vnitřní prostor pod klenbou s horním osvětlením představuje tichý sakrální prostor oddělený od vnějšího světa,“ vysvětluje Zdeněk Fránek. Pod celý objekt pak umístil společenskou místnost.
Kostel Mistra Jana Husa v Pečkách má unikátní kubistický interiér
Zajímavostí je samostatně stojící železobetonová dutá věž kostela vysoká 22 metrů, která je s jeho budovou propojena pouze rampou shora. Ve špici nese samozřejmě zvony. Zatímco symbolikou stavby je trojjedinost Boha, kostelní věž spíše připomíná Mariánský motiv. Je totiž jemně prohnutá, tak jako bývají sochy madon.
„Stavba vyjadřuje především společenství církve přítomné na daném konkrétním místě, tvar archy chce ale být také odkazem na dynamiku a pohyb dějinami,“ dodal farář.
Bezbariérová stezka mezi oběma plášti, jež se vine kolem hlavní místnosti liturgického prostoru, stoupá podobně, jako stoupá po spirále lidský život a symbolizuje spojení země a nebe.
Zajímavostí kostela je nejenom plochá střecha porostlá zelení, ale také dlouhý oválný světlík do ní vsazený.
Mezi oběma plášti stavby povede směrem vzhůru bezbariérová stezka.
Ačkoli Česko není právě vyhlášené velkým počtem nově stavěných sakrálních budov, najít architekta, jenž by s návrhy a realizacemi kostelů měl již zkušenosti z minulosti, nebylo zase tolik složité.
Právě podle návrhů Zdeňka Fránka vznikly kostely v Litomyšli a v Černošicích. Oba se těší všeobecnému uznání, laiků i odborníků.
Autorem kostela v Černošicích je architekt Zdeněk Fránek.
Kostel v Litomyšli od Zdeňka Fránka.
Nejenom kostel, ale i komunitní centrum
Farář Peter Kováč má o budoucím využití kostela jasnou představu. Budova bude sloužit jako komunitní centrum, bude možné jej využívat i jako koncertní, výstavní anebo přednáškový prostor.
„Pro schůzky s farníky a práci s dětmi nyní využíváme řadu zapůjčených prostor, ale vlastní zázemí nám s tím, jak přibývá nových členů farnosti, chybí čím dál víc. Společenství žije mnoha aktivitami, jen potřebuje vlastní střechu nad hlavou,“ dodává farář.
Kostel obklopí velký park s jezírkem a dětským hřištěm, na jehož návrhu se budou podílet i studenti mělnické střední zahradnické školy.
