Hlavní obsah

Kamenná vila pro biskupa Josefa Doubravu poutá nejen náboženskou tematikou

2. 10. 2020, 12:35
Novinky, Text: Pavel Panoch, editace: Kristýna Křížová

Vilu biskupa Josefa Doubravy v Pardubicích zdobí pestrá náboženská tematika v podobě soch. Fasádě dominují sochy světců pod korunní římsou, symbol evangelisty sv. Marka s okřídleným lvem, reliéfy sv. Václava a Smrtky hrající na housle, doplněné nárožní sochou sv. Jeronýma, světice v dlouhém rouchu, světce s knihou a holí a scénou sv. Jiří zápasícího s drakem.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Stavba s adresou: U Kamenné vily čp. 144, Pardubice

Článek

Romantický vzhled pozdního historismu a jeho malebný výraz spojující prvky z několika stavebních slohů minulých epoch dohromady patří k charakteristickým znakům staveb, kterými Pardubice a jejich okolí v první polovině 20. století zkrášlil architekt a ochránce památek Boža Dvořák.

Dvořákovu tvorbu dobře reprezentuje právě neorenesanční „Kamenná vila”, umístěná na nárožní parcele v klidovém zákoutí města v sevření mezi Matičním jezerem a železniční tratí, spojující Pardubice s českou metropolí i Moravou.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Vila působí velmi romanticky.

Stavba majestátní vily s kamenným pláštěm s jemnou strukturou a římsami z červené pálené hlíny (tzv. terakoty) byla zahájena v druhé polovině roku 1913 a byla snad původně plánována jako odpočinkové sídlo pro Dvořákova přítele, královéhradeckého biskupa Josefa Doubravu. Nebyla tedy primárně určena k trvalému bydlení.

Podle návrhu měla vila zčásti plnit muzejní funkci, měla být zřejmě naplněna Doubravovými sbírkami církevního umění. Válečné události ale dokončení náročného domu, jehož rozmanitou sochařskou výzdobu vytvořil Dvořákův zeť, akademický sochař Miloslav Baše, oddálily.

Těsně po biskupově smrti musel Dvořák z nařízení městské rady nabídnout prostory nedokončené vily nemajetnému pardubickému občanstvu ke zmírnění poválečné bytové krize. Nevítaní nájemníci v průběhu svého provizorního pobytu dům znehodnotili a zklamaný architekt poté vilu raději levně prodal.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Vstup hlídají dvě zvířecí sochy.

Velkou vilu překrývá valbová střecha, jejíž siluetu obohacují vikýře. Původní hlavní uliční vstup ze západní strany předstupuje před vilu. Kolmo k ulici vybíhá ze zahrady přízemní podélná budova, postavená z neomítaného spárovaného kamenného zdiva a původně zamýšlená jako konírna pro ustájení čtyř koní.

Stavbu krášlí mnoho soch, nechybí ani plastická výzdoba na jižní, do zahrady obrácené straně domu. Zpodobněny jsou například sovy, Pegas, válečné trofeje, andělíčci.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Sochy a polosochy dodávají stavbě na zajímavosti.

Interiérům vily dominovala dekorativní chodba zdobená štukovými růžicemi a maskami, vzdušný salon, určený snad původně pro komorní hudební produkce, malbami zdobené stropy a schodiště vedoucí do patra osvětlované oknem s barevnou vitráží Madony a Kristem, jejíž kompozici pro Božu Dvořáka navrhl malíř Mikuláš Aleš.

Vzácné umělecko-řemeslné vybavení vily představoval také soubor zdobených dveří. V posledních letech proběhla necitlivá přeměna části zahrady na parkovací plochu.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků