Interiér funkcionalistické vily ze 30. let dostal nový, moderní kabát

„S majitelem domu, který je pražským developerem, se navíc velmi dobře spolupracovalo. Jeho profese mu umožňuje nadčasový pohled s respektem k původní architektuře, jeho zkušenosti v oboru v průběhu návrhu i samotné realizace přinášely racionální postřehy a jeho postoj k novým řešením byl vždy vstřícný. V lokalitě vyrůstal a jeho snem bylo se po letech do této oblasti opět vrátit," upřesňuje spolupráci s klientem architektka.

Jak dále dodává, suterén prvorepublikové vily byl v minulosti mírně stavebně pozměněn. V průběhu se však práce zastavily a architektka se nakonec s klientem dohodla na zpracování návrhu interiéru i za cenu dalších nezbytných stavebních úprav.

Nešlo ovšem o stavebně významné změny, protože do dispozice domu nebylo možné výrazně zasáhnout. Architektka tedy jen posunula či přetvarovala některé příčky, přemístila dveře a jednotky vzduchotechniky.

Pomineme-li změny v elektroinstalacích, nejzřetelněji se úpravy projevily hlavně na dvou místech. Útlé zádveří se proměnilo v krásný vstup zalévaný spoustou světla. V ložnici pak majitelé mohou mít společné lože umístěné volně v prostoru.

Návštěvníka při vstupu do vily upoutá, že prakticky ode dveří vidí díky celoproskleným stěnám až do jídelny, do obývací části anebo až do kuchyně. Vsazené mosazné proužky do podlahy jej pak navigují dále do bytu. (Mosaz se opakuje i v některých dalších místnostech v podobě rozličných detailů.)

Slouží-li přízemí jako společenská zóna, kde se odehrává každodenní život rodiny a jejích hostí, pak horní patro je organizováno jako ryze klidové prostředí vyhrazené pro soukromí a odpočinek. Designovým pamlskem je samostatná vana v koupelnovém prostoru navazujícím na ložnici.

Objekt je podsklepen, v suterénu je nejenom garáž, ale také pracovny, zimní šatna a rovněž vinotéka a televizní místnost. Její dvě strany jsou obloženy akustickými čalouněnými panely a osvětlena je sérií stmívatelných bodových svítidel evokujících hvězdné nebe.

Zajímavé je zařízení dámské a pánské pracovny. Zatímco majitel si přál ladit svou místnost do tmavých tónů, takže přírodní dubovou podlahu architektka doplnila nábytkem z kartáčovaného dubu v tmavém oleji a zadní stěnu nechala obložit kamennou dýhou, dámská pracovna je naopak světlá.

Je to také jediné místo v domě, kde lze na stěnách spatřit tapetu s výšivkou v barvě rozkládací sedačky. Tato místnost je zařízena tak, aby ji bylo možné příležitostně používat i jako pokoj pro hosty.

Velkou pozornost věnovala architektka svítidlům, jež navrhla s důrazem na možnost intimního osvětlení kombinovatelné v různých scénách. Hezky vypadá i jemné podsvícení vybraných kusů nábytku. Převážná většina mobiliáře v domě pak byla vyrobena na míru. Díky tomu se hezky podařilo sladit veškeré materiály, barvy a styl.