Hlavní obsah

Budova terminálu letiště pro 22 milionů pasažérů připomíná vznášející se ptačí pero

Vznášející se ptačí pero připomíná v návrhu hlavní budova třetího terminálu mezinárodního letiště v čínském městě Čchang-čchun, v provincii Ťi-lin na severovýchodě země. Navrhovaný Terminál 3, který má po dokončení umožnit přepravu 22 milionů lidí ročně, se tak stane zároveň tamním nejvýznamnějším dopravním uzlem. Autory jeho návrhu jsou architekti z ateliéru MAD Architects.

Foto: MAD Architects

Třetí terminál Čchang-čchunského mezinárodního letiště má doplnit dva již existující.

Článek

Na ploše přes 177 ha v čínském Čchang-čchunu vyroste nový, v pořadí již třetí terminál letiště. Zastavěná plocha bude téměř 270 000 m2, přičemž 54 branami terminálu by mělo být ročně odbaveno na 22 milionů cestujících.

„Budoucí rozsáhlý dopravní uzel je především důležitým veřejným prostorem ve městě. Umění, syntéza, rozmanitost a lidskost jsou velmi důležité faktory,“ nastiňuje základní přístup svého týmu při tvorbě návrhu terminálu šéf architektonického studia Ma Jen-sung. Ten se svými spolupracovníky budovu terminálu navrhl tak, aby přidala na letiště prostor v lidském měřítku s uklidňující přítomností, a to jak z dálky, tak zevnitř. Svým tvarem má připomínat vznášející se ptačí pero.

Pasažéry přicházející ze stanice vysokorychlostní železnice Longjia nebo z parkoviště přivítá jedinečný vějířovitý profil terminálu, od nějž budou v průběhu dne neustále klesat a stoupat letadla.

Jak vysvětlují architekti, díky rozdělení koridoru do tří prstů obklopených oblouky si třetí terminál zachová celkově harmonické uspořádání ve spojení s oblastmi již existujících terminálů T1 a T2 a zároveň zvýší počet sedadel pro cestující v blízkosti letadel.

Cestující vstoupí do velkého, ničím nepřerušovaného přízemí, odkud bude přímý přístup k metru dole v podzemí, k silnici pro automobily a dalším typům dopravy spojujícím terminál s městem a širokým okolím. Pasažéři, kteří přiletí bez odbavených zavazadel, budou navíc těžit z inteligentních letištních zařízení, jako jsou samoobslužné odbavovací automaty a chytré bezpečnostní kontroly.

Důležité je umístění stanice metra přímo pod terminálem. Díky tomu se snížil počet přestupů mezi metrem, terminálem i východní halou stanice vysokorychlostních vlaků, do níž to budou mít cestující jen necelých 200 metrů.

Architekti při návrhu terminálu brali v potaz charakter Čchang-čchunu jakožto „zahradního města“, a proto tak od samého počátku nevytvářeli návrh běžného letiště, ale „zahradního letiště“. Jeho venkovní prostor budou tvořit zalesněné plochy, jezera, louky a zvlněný terén. Také přímo v interiéru se počítá s výsadbou stromů a vodními prvky. Architekti vnitřní prostory terminálu pojali jako „zahradu se studenou zónou“, která bude odrážet místní klima.

Důležitou roli při návrhu terminálu hrála i práce se světlem. Přirozené světlo přichází do odletové haly přes světlíky ve střeše a vytváří světlý a teplý vnitřní prostor, kde si budou slunečního světla užívat ve stejné míře lidé jako zelené rostliny.

Architekti na návrhu terminálu, jehož datum výstavby není zatím upřesněno, spolupracovali s Čínským Institutem pro Letištní Plánování a Design a Pekingským Institutem pro Architekturu a Design.

Modernizace železniční trati na letiště v Praze začala. U Výstaviště vznikne nová zastávka

Tipy a trendy

Může se vám hodit na Firmy.cz: Architekti

Reklama

Související témata:
Čchang-čchun
Ťi-lin

Související články

Výběr článků

Načítám