Článek
Byt s plochou 209 m², jak architekti vysvětlují, v původní podobě příliš dobře nefungoval jako domov. Proto jeho uspořádání zcela změnili tak, aby se stal plnohodnotným prostorem, kde jeho obyvatelé mohou pohodlně odpočívat i čerpat inspiraci.
Vstupní prostor do bytu připravuje příchozího na velký prostor hlavní části bytu pozvolna.
Důležitým vizuálním prvkem v bytě je betonový sloup.
Nyní návštěvník vstupuje do bytu v místě, kde je přechodová zóna obložená dřevem. Díky tomu není hned pohlcen pocitem, že se ocitl ve velkém industriálním prostoru.
Architekti využili všech dostupných prostředků, ať již je to právě volba materiálů, nebo prvky v podobě elegantního dřevěného schodiště či téměř až scénické nasvícení, aby co nejvíce potlačili tíhu obrovského prostoru, jež by na člověka jinak dopadala. Zároveň ovšem zachovali v bytě otevřenost a jasné členění prostorů.
V interiéru se doplňují původní, přiznané materiály zdí a stropu, s nově vloženými skulpturálními prvky organizujícími prostor bytu.
Pohled z oken směřuje na známou chicagskou třídu Michigan Avenue.
Kuchyňské plochy zůstávají prázdné, aby nic nerušilo pohled z okna.
Veškeré velké spotřebiče a zařízení uschovali do vestavěných skříní tak, aby vše zůstalo během dne schováno před pohledy, zároveň je každé z nich uloženo na strategickém místě, aby bylo dobře a pohodlně dostupné.
Podobně architekti naložili se zařízením kuchyně, aby nerušilo výhled z okna vedoucí na jednu z nejproslulejších chicagských ulic - Michigan Avenue.
Boční stěna boxu se otevírá, aby odhalila televizní obrazovku.
Zajímavě zacházejí architekti s dřevěnou plochou, která lemuje hlavní obytnou místnost, jíž je obývací pokoj. Ta totiž prochází od kuchyně pod okny až k černému boxu s ložnicí, který je na ní umístěn.
Vlastní obývací pokoj je tak položen o zhruba 20 cm níže, což působí příjemně útulným dojmem, člověk má pocit, jako by byl v hnízdě.
Černý box v sobě ukrývá příjemnou jeskyni na spaní.
Interiér ložnice je obložený dřevem.
Veškeré úložné prostory představují i v ložnici vestavěné skříně.
Box ložnice je obložen pláty z černé oceli a je umístěn stranou hlavní obytné zóny v domácnosti. Kovový plášť se směrem do obývacího pokoje otevírá a odhaluje televizní obrazovku, která je pod ním ukryta.
Z boční strany směrem k oknům bytu nahrazují plnou stěnu velké prosklené dveře, které umožňují místnost v případě potřeby uzavřít. Interiér ložnice je obložen dřevem, díky čemuž působí ložnice nebývale příjemným dojmem, trochu jako malá útulná jeskyně.
Koupelna je uschovaná v boxu za ložnicí.
Po schodišti, které svou jemností i materiálem vytváří přímý kontrast k přiznanému betonovému stropu i sloupu, návštěvník dorazí na úroveň mezaninu, kde je pracovna majitelů a již lze snadno proměnit i v pokoj pro hosty.
Po dřevěných schodech se vystoupá na loft a odtud pak vede cesta ještě na střešní zahradu.
Odtud pak po dalším schodišti vede cesta až ke vstupu na střešní zahradu, odkud je výhled na celé město.
Loft slouží jako pracovna, ale také jako pokoj pro hosty.
Pracovní část loftu.
Jak podotýkají autoři projektu, do původně ryze industriálního prostoru se jim podařilo vložit několik skulpturálních prvků, které jej na jedné straně funkčně rozčleňují, ovšem na druhé straně mu umožňují uchovat si jednotnost.
Díky tomu majitelé mají zajímavý domov, kde má každá zóna svou jasnou funkci, ale přesto nejsou od sebe zbytečně oddělené.
Půdorys spodní části bytu
Půdorys loftu
Může se vám hodit na Seznamu:
Anketa
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
