Hlavní obsah

Strašnické krematorium letos slaví 90 let. Ukrývá architektonické skvosty i tajemné příběhy

– Praha

Krematorium v pražských Strašnicích tento rok slaví 90 let své existence. V tomto největším krematoriu v Evropě bylo dosud zpopelněno zhruba 755 tisíc zemřelých a každoročně se zde koná až 2300 smutečních obřadů. Prohlédněte si funkcionalistickou budovu ze všech stran a úhlů v následující reportáži.

Strašnické krematorium slaví 90 let. Ukrývá nejen architektonické skvosty, ale i tajemné příběhy zesnulýchVideo: Novinky

 
Článek

Návrhy na výstavbu pražských krematorií například na Vyšehradě, v Ďáblicích či na Chodově vedly na počátku minulého století k řadě vleklých sporů.

Praha tento problém dočasně vyřešila přestavbou stávající pohřební síně na Olšanských hřbitovech. Jeho realizací pověřila Pohřební ústav hl. m. Prahy, který byl založen 8. listopadu 1911.

Pohled do krematoria: Po posledním rozloučení se pece zažehnou až na 850 stupňů

Domácí

První pražská kremace na Olšanech proběhla 23. listopadu 1921 zpopelněním těla doktora Františka Adamce. Jako krematorium byla Nová obřadní síň v provozu až do roku 1932, kdy byl zahájen provoz Krematoria Strašnice.

 Vznik funkcionalistického krematoria

„V roce 1929 byla vyhlášena architektonická soutěž, do které přišlo čtyřicet návrhů. Z nich vyhrál návrh pana architekta Aloise Mezery,“ říká Julius Mlčoch, bývalý ředitel Krematoria Strašnice.

Foto: archiv krematoria

Ze čtyřiceti návrhů vyhrál ten od architekta Aloise Mezery.

Mezerův návrh zvítězil tím, že dokázal využít terénní vlnu pod Vinohradským hřbitovem. „Od Vinohradské třídy byla jedna úroveň, poté následuje zlom a pak je druhá úroveň,“ doplňuje Mlčoch.

Od Vinohradské třídy vedl vstup pro pozůstalé do obřadní síně. Nižší úroveň zase slouží jako přístup pro pohřební služby, nachází se zde žároviště, kde dochází ke zpopelňování, a také jsou zde všechny úložné prostory.

Foto: archiv krematoria

Dvě plynové kremační pece vyprojektoval inženýr Havelka z Michelských plynáren.

Krematorium bylo vybaveno moderní technologií používající pro provoz pecí plyn namísto koksu. Dvě plynové kremační pece vyprojektoval inženýr Havelka z Michelských plynáren. Stavba byla zahájena v roce 1929 a trvala 4 roky.

Provoz byl slavnostně zahájen 23. ledna 1932 za účasti tehdejšího primátora Karla Baxy. Vlastní zpopelňování začalo 4. dubna. „Od té doby do konce roku 2021 zde bylo zpopelněno 755 tisíc zemřelých,“ říká Mlčoch. V celé Praze je to zhruba milion žehů včetně Krematoria na Olšanech a v Motole.

Zvířecí krematorium Věčná loviště je místem k poklidnému rozjímání

Tipy a trendy

Od roku 1958 je strašnické krematorium zapsáno jako kulturní památka.

Vznik čestného pohřebiště

Během Heydrichiády v letech 1941 až 1945 bylo v krematoriu spalováno mnoho popravených. O těch ale neměly být vedeny žádné zápisy.

„Díky tehdejšímu řediteli Františku Suchému a jeho synovi víme, o koho šlo,“ sdělil Mlčoch tajemný příběh s tím, že si ředitel vždy vzal seznam jmen pro kontrolu a jeho syn ho rychle přepsal. Seznam totiž musel být vrácen.

Příběh čestného pohřebištěVideo: Novinky

Popel těchto obětí bylo nutné zlikvidovat, ale gestapo dohlíželo na to, aby nebyla známa jejich totožnost. František Suchý se svým tehdy patnáctiletým synem vedl tajný seznam lidí, kteří byli popraveni a poté zpopelněni. Celkem je známo 1816 jmen.

František Suchý i se synem byli za tento čin odsouzeni. Ostatky obětí jsou uloženy v Čestném pohřebišti hrdinů II. odboje, které vzniklo v roce 1946.

Alternativní způsob rozloučení s blízkou osobou v přírodě myslí i na zesnulé děti

Žena

Opravy a rekonstrukce

Podoba krematoria se během let neměnila. Funkcionalistická budova sice není příliš zdobná, má ale největší obřadní síň v Evropě, která se může pyšnit varhany umístěnými na kůru.

Zásadní rekonstrukce zde probíhaly kvůli nutnému vylepšování technologií. Například se v roce 1993 musely vyměnit dvě plynové kremační pece, protože už neodpovídaly platným předpisům.

Foto: Novinky

V letech 1993 prošlo nejen zázemí krematoria velkou rekonstrukcí.

Opravami prošla například technologie zpopelňování, úložné prostory pro zemřelé a proběhly zde také úpravy opláštění krematoria a střechy. „Tehdy stála tato rekonstrukce 57 milionů korun,“ říká Mlčoch.

Popel zesnulých lze zatavit do lístečků, září pak na stromu vzpomínek

Koktejl

Na následující roky je naplánovaná dvouetapová rekonstrukce, kdy proběhne izolace budovy a opravovat se bude i kremační pec.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám