Článek
Při úvahách o obnově tohoto objektu s půdorysem ve tvaru písmene U bylo architektům vodítkem jeho dřívější historické využívání. Dům fungoval jako rezidence kanovníka s nezbytným zázemím. Nechyběla kuchyně, stáje, sklady, zázemí pro personál a podobně. Navrhované využití se k takovým funkcím vrací, ale proměňuje je na soudobý standard a komfort obyvatel.
V hlavním obytném patře, které fungovalo jako piano nobile (vznešenější patro), je opět reprezentativní byt. Přidány jsou ještě další byty ve všech podlažích.
Aby se potřebné funkce stavby povedlo harmonizovat se strukturou domu, vzniklo několik nezbytně vložených prvků, které jsou odlišeny od historických konstrukcí. Zároveň přízemí a patro respektují historický charakter budovy, zatímco podkroví je nově řešenou konstrukcí, kde jsou uplatněny spíš současné architektonické prvky.
Citlivou proměnu stavby navrhl brněnský Atelier Štěpán (Marek Štěpán se spolupracovnicí Janou Rosovou). Charakteristickým vloženým prvkem, kterým architekti podtrhli prolínání starších a moderních prvků, je pak působivá pavlač. Ta propojuje jednak místnosti v tomto domě, ale i sousední domy. A jak se ukázalo, tak tomu bylo i v minulosti.
Vzhledem k různým výškovým úrovním musely být na pavlači instalovány vyrovnávací schody. Ty se rozprostřely po celé její délce i šířce jako takzvané koňské schody. Prostor pavlače je nevytápěný, a tak bylo možné navrhnout pavlač subtilní, s prosklením, a nechat tak kontrastně vyznít zemitosti původního historického domu.
Stavba patří mezi díla přihlášená loni do soutěže Česká cena za architekturu.
