Článek
Prozraďte trendy letošních Vánoc.
Floristika se nese v duchu přírodnosti a elegance, v kombinaci s tmavšími odstíny, v tzv. jewel tónech. Barvy jako smaragdová, šafránová, švestková, ty jsou všechny in. Luxusní tóny, syté a nekřiklavé.
V dekorování také vnímám návrat k sametové stuze. Lze ji zvolit v barvě roku Mocha Mousse, což je krásný čokoládový odstín. Perfektně nám bude ladit s přírodními materiály. Vánoční aranže jsou obecně spíše asymetrické, vzdušné, takové uvolněné.
Dekorace se drží přírodního stylu. To je praktické. „Ingredience“ najdeme při procházce parkem…
Ano, mysleme na udržitelnost a používejme lokální materiály. Snažme se obohatit věnec dary přírody: zajímavé je proutí, sušené rostliny, trávy a plody lesa. Vyvarujme se naopak plastových a kýčových ozdob, kterými jsou obchody přecpané.
Pojďme rovnou „do práce“. Jaké pomůcky k vazbě potřebujeme?
Slámový korpus, který má obvykle průměr 30 cm. Jeho velikost ale záleží na svátečním stolu. Důležitý je kvalitní vázací drát, kovový: černý či zelený. Dále jedlové chvojí, které dlouho vydrží. Využít lze i jinou neopadavou zeleň: v květinářství zakoupíte eukalyptus nebo pistácii, které jsou vizuálně atraktivní. Na věnci nesmí samozřejmě chybět čtyři misky se svíčkami. Zdobení je už dle gusta.
Jaké chyby laici dělají?
Nejčastější chybou, která se prolíná napříč celou floristikou, jsou viditelné detaily a materiály, které mají být naopak šikovně skryté. Budu konkrétní: u vazby adventního věnce je špatně, když vykukuje slámový základ věnce nebo drát, který přichytává chvojí. Podobně silikonové lepidlo, které fixuje ozdoby, nesmí po sobě zanechat stopy. Kdo spěchá nebo má větší ambice než um, častěji práci odflákne. Lépe je být pokorný a ctít zásadu „méně je více“. Krásnou práci poznáme podle čistoty provedení, ne bohatosti dekorace.

V jednoduchosti a přírodních materiálech je krása. Kombinace šišek, šípku a mechu
Co svíčky? Barvy, tvary? Je to jedno?
Klasikou jsou čtyři svíčky, nicméně každá může být úplně jiná: kónická, tlustá, tenká. A nebojte je lze umístit klidně i nepravidelně.
Co se týče barev, na klasickém adventním věnci by měly být tři svíčky fialové, v křesťanství znamenají pokání, a jedna růžová. Ta symbolizuje radost z blížících se Vánoc. Někdy se přidává i pátá bílá svíčka. Představuje Krista a zapaluje se o Štědrém večeru. Ale upřímně: nejčastěji používáme svíčky červené, zlaté a bílé, a vůbec to není špatně.
Dejte nám tip, jak mít originální věnec?
Kromě přírodních materiálů ráda používám skleněné a vintage ozdoby. Mají svoji historii, příběhy. Jestliže doma takové ozdobičky nemáte, vyhlédněte si „blešák“ či starožitnictví, kde retro ozdobičky spolehlivě najdete. Stačí pár starších kousků a osobitý věnec je na světě.
Někdo nemá na vazbu čas či mu chybí kreativita, přesto si chce vytvořit vánoční dekoraci. Jak na to?
Doporučuji vytvořit jednoduchý svícínek: s jednou či dvěma svíčkami. A máte milou obdobu adventního věnce. Pořiďte si tácek nebo nízkou nádobu, aranžovací hmotu, přírodní dekorace a svíčky. Zapichovat do hmoty zvládne každý, a je to rychlé. Po ruce však mějte dostatek „zeleného“ materiálu, aby aranž působila bohatě.
Věnec vážu z jedle, tento jehličnan drží skvěle barvu a tvar. Sáhnout lze i po eucalyptu, travách, buxusu, túji, proutí.
Teď z opačného konce. Jakou dekoraci zvládne profík?
Profík zvládne cokoliv, věřte mi. Když máte neomezený rozpočet a volnou ruku, důvěru, pak může být vánoční výzdoba naprosto neuvěřitelná. Dnes máme k dispozici květiny, rostliny a dekorace z celého světa, ručně vyráběné, ve všech myslitelných barvách a materiálech.
Na druhou stranu víte, jak se pozná opravdový profík? Je to ten, který ten rozpočet nemá. Musí být totiž hodně kreativní a nápaditý, aby výsledek byl wow!
Ráda bych, aby věnec vypadal stále čerstvě. Jak to udělat?
Vytvořit ho z kvalitního materiálu. Radím pracovat s přírodninami, které vydrží i po zaschnutí a neopadají ani během měsíce, kdy ho máme na stole. Věnec vážu z jedle, tento jehličnan drží skvěle barvu a tvar. Sáhnout lze i po eucalyptu, travách, buxusu, túji, proutí.
Když chcete zdobit květinami, vybírejte ty, které nezčernají, neshnijí. Já ráda pracuji s hortenziemi, staticí, limoniem, makovicemi, bodláky. Vše se dá natrhat v sezoně, v létě či na podzim.
Uschnutí se ale nevyhneme. Je to tak?
Nečekejme od adventního věnce, uvázaného ze živého materiálu, nemožné. Věnec máme na stole, uprostřed vytopeného obývacího pokoje, neustále ho někdo přemisťuje, zapaluje na něm svíčky. Zkusme ho přijmout a nemít přehnané nároky.
Setkala jsem se i s názorem, že je dobré věnec rosit. To rozhodně nedoporučuji, protože sláma pak začne nevábně zapáchat a dobarvené dekorace se rozpouštět.
Když dojde moji vánoční výzdobu, ke které se zpravidla dostanu 23. prosince, chci vidět jen jednoduchost: zelenou a bílou. Důležitá je pro nás pohoda a klid.
Kde vy osobně hledáte inspiraci?
Všude. Já vlastně ani nehledám, ono to vždycky nějak přijde. Hodně cestuji a baví mě zvláštnosti a diverzita oslav vánočních svátků všude po světě. Každá země je inspirativní, barevné mexické Vánoce i ty designové dánského střihu. Miluji ale i typicky české vánoční dekorace.
Jaký bude u vás doma letos adventní věnec?
Nejtěžší otázka… Já nevím, jak to mají ostatní floristé, ale představte si, každý rok před prvním adventem uvážu desítky věnců v různých stylech, velikostech, barvách a materiálech. Další desítky pomohu vytvořit účastníkům našich kurzů.
Od října už tvořím a na všechny styly se musím naladit. Jako profesionál chci odevzdávat tu nejlepší verzi adventní výzdoby.
Už tuším, kam směřujete…
Ano, když dojde na moji vánoční výzdobu, ke které se zpravidla dostanu 23. prosince, chci vidět jen jednoduchost: zelenou a bílou. Důležitá je pro nás pohoda a klid. Snad to není velké zklamání pro čtenáře, že floristka nejede na vlně trendy stylů. Ale jsem „kovářovic kobyla“. Vyřádím se v práci a doma jedu v duchu minimalismu.
O floristce
Markéta Keclíková sice vystudovala Fakultu humanitních studií na Karlově univerzitě, ale protože jí více než vědecká činnost bavila kreativní práce, stala se vášnivou floristkou.
Upřímně říká, že k tomu, abyste vázali krásné květinové dekorace a kytice, nepotřebujete výuční list ani žádné speciální vzdělání. Co ovšem potřebujete, jsou nabyté zkušenosti. Ty floristka získala v Holandsku a v Anglii a nelituje jediné vynaložené koruny. Kromě praxe totiž „nabyla“ i sebevědomí a po návratu do Čech si založila úspěšný ateliér Rosmarino.
Pořádá v něm kurzy, váže květiny pro slavnostní i všední příležitosti. Dokonce vydala knihu Můj květinový ateliér, která je skvělou inspirací po každé roční období.







