Jednoduché, levné a rychlé triky, jak ušetřit za vytápění. Začněte u radiátorů a větrání

„Radiátory by neměly být zakryté nábytkem nebo dlouhými závěsy, protože tím omezujeme předávání tepla do místnosti,“ upozorňuje Radek Šedivý z Centra služeb PRE. Teplo se místo toho hromadí právě v prostoru za nábytkem a část ho může unikat například směrem k oknu.

Nejjednodušší řešení nic nestojí: nábytek odsuňte od topného tělesa a závěsy či záclony nenechávejte viset přes něj.

Nechat celé dopoledne otevřenou ventilačku nebo mikroventilačku může vypadat jako šetrný způsob, jak dostat do místnosti čerstvý vzduch. V zimě ale podle odborníků dává větší smysl otevřít okna na několik minut dokořán a vzduch rychle vyměnit.

Při dlouhém pootevření okna totiž postupně chladne nejen vzduch v místnosti, ale také stěny a vybavení. Krátké intenzivní větrání naproti tomu umožní rychlou výměnu vzduchu, aniž by interiér stačil výrazně vychladnout.

Jakmile se venku setmí, okna přestanou propouštět sluneční teplo a stávají se naopak jedním z míst, kudy může teplo z interiéru unikat. Pomoci mohou rolety, žaluzie nebo závěsy.

Přes den je naopak vhodné využít sluneční paprsky, pokud do místnosti dopadají. „Úspory často nevzniknou jedním velkým opatřením, ale součtem několika drobných změn, které člověk začne dělat každý den,“ podotýká Šedivý.

Pokud rodina neobývá všechny místnosti najednou, není důvod vytápět všude stejně. V pracovně, ložnici nebo v jiné místnosti, kterou přes den nikdo nepoužívá, může být teplota nižší než například v obývacím pokoji, kde zrovna všichni jsou.

Podobně není nutné topit naplno v době, kdy je celá domácnost pryč. Termostatické hlavice umožňují nastavit jednotlivé radiátory podle využití místností. Chytré hlavice pak mohou vytápění přizpůsobovat i dennímu režimu domácnosti.

Pozor ale na podlahové vytápění. „U radiátorů může dávat smysl útlum v době nepřítomnosti, zatímco podlahové vytápění kvůli své tepelné setrvačnosti vyžaduje pozvolnější změny nastavení,“ vysvětluje Viktor Procházka ze společnosti Yello.

Je radiátor nahoře studený, zatímco dole hřeje? Nebo z něj slyšíte bublání či šplouchání? Na vině může být vzduch v otopné soustavě. V takovém případě má smysl radiátor odvzdušnit.

Jde o jednoduchý úkon, který může zlepšit jeho fungování. „Před topnou sezonou nebo při problémech s vytápěním bych zkontroloval radiátory a podle potřeby je odvzdušnil,“ doporučuje Šedivý.

To, že nastavíte termostat na výrazně vyšší teplotu, neznamená, že se místnost vytopí rychleji. O tolik čas vytopení nezkrátíte, zato může ale dojít k tomu, že ji jednoduše přetopíte.

Rozumnější je nastavit požadovanou teplotu podle skutečné potřeby. U některých kotlů lze navíc upravit teplotu topné vody. Její správné nastavení může podpořit účinnější provoz, konkrétní hodnoty ale závisí na typu kotle, otopné soustavě a tepelných ztrátách domu.

Přenosný přímotop nebo elektrický koupelnový žebřík mohou být užiteční, když potřebujeme rychle ohřát malý prostor. Z příležitostné pomoci se ale snadno stane každodenní zvyk. A to už je problém.

„Příkon spotřebiče uvedený na štítku představuje jen část informace. Pro výslednou spotřebu je zásadní, jak dlouho zařízení skutečně pracuje,“ připomíná Monika Bartošová z Centropol Energy s uvedením modelového příkladu: Koupelnový žebřík s příkonem 500 wattů, který běží čtyři hodiny denně, spotřebuje za měsíc přibližně 60 kWh. Při modelové ceně 6,50 Kč za kWh to představuje asi 390 korun. U přímotopu s příkonem 2 kW, který běží při stejném provozu, by šlo už o 240 kWh, tedy asi 1560 korun měsíčně.

Pokud se tedy z občasného krátkodobého přitápění stane každodenní nutnost, je dobré zjistit, proč hlavní zdroj tepla nestačí.

Takřka na úrovni babských rad se pohybuje občas doporučovaná instalace alobalu na zeď za radiátor. V této podobě se velkých úspor nikdo ale moc nedočká. Primárně je totiž potřeba použít speciální reflexní fólii nebo reflexní panel, který obsahuje izolační vrstvu a který je k instalaci za radiátor přímo určený. Web britské organizace Energy Saving Trust je doporučuje jako jedno z levnějších a rychlých opatření, které může pomoci omezit únik tepla přes zeď. Největší smysl má ale v případě, že radiátor stojí před nezateplenou obvodovou stěnou.

Fólie či speciální reflexní panel odráží část tepla vyzařovaného zadní stranou radiátoru zpět do místnosti, místo aby se teplo pohlcovalo do studené zdi. Logicky, za radiátorem stojícím před vnitřní příčkou nemá podobné opatření prakticky význam – teplo zůstává uvnitř domu tak jako tak.