Trávník, půda i dřeviny potřebují jarní péči

Po zimě bývá zahrada plná nevzhledného a zároveň rizikového nepořádku. Jeho přítomnost přispívá k šíření plísní a hub oslabujících zdraví rostlin. Spadané listí, větve, větvičky, plevel a staré plody musí pryč. Na pomoc vezmeme hrábě, s větším množstvím suchého listí si poradí vysavač, fukar a smeták.

Nashromážděný přírodní odpad zpracujeme v zahradním drtiči. Snižuje objem materiálu a současně vyrobí skvělý základ pro kompostování. Cenné živiny v podobě hnojiva vrátíme do půdy a zlepšíme tak její kvalitu.

Trávník po zimě posekáme zhruba na výšku 4 cm. Bude tak dobře připraven pro následnou vertikutaci, to jest prořezání trávníku i vrchní vrstvy půdy. Tím zlikvidujeme plsť, plevel a voda i živiny tak lépe proniknou ke kořenům trávy.

Dalším krokem, který nás čeká, je provzdušnění specifickými vidlemi či motorizovaným provzdušňovačem. Poté dosejeme prázdná místa, trávník hnojíme a dostatečně zavlažíme. Sejeme v době, kdy je teplota vzduchu nejméně 8 °C.

Pozor na mech. Zatočí s ním speciální prostředky, které nanášíme na porost. Zhnědlý mech shrabeme a trávník pohnojíme. Je-li mech dlouhodobým problémem, zaměříme se na stav půdy. „Při příliš nízkých hodnotách pH doporučuji zavápnění,“ říká David Benda z firmy Hornbach. „Mechům se daří na stinných místech. Využijte travní směs do stínu nebo zvažte alternativní osázení stálezelenými dřevinami či pokrytí mulčovací kůrou,“ dodává.

Zarovnání trávníku v hůře dostupných a nerovných místech i prořez hustší zeleně provádíme křovinořezem a strunovou sekačkou – vyžínačem.

Vlastnosti půdy se vlivem mrazu, sněhu a větru zhoršují, její jakost je přitom klíčová pro úspěšný růst rostlin a bohatou úrodu. „Ideální čas pro přípravu záhonků nastává, když se teplota pohybuje během jednoho týdne kolem 7 °C. Poznáte to taktéž podle stavu půdy, která by měla být na povrchu suchá, drobivá a nelepivá,“ vysvětluje Petr Novák ze společnosti Bauhaus.

Záhon zbavíme plevele a prokypříme motyčkou. Zakládáme-li nový, neobejdeme se bez většího rytí, optimálně do hloubky 30 cm. Odstraníme nejen drny, ale také plevel i s kořeny.

Potřebujeme-li zkypřit rozlehlejší plochu, pomůže levnější jednoúčelový rotavátor či mocnější kultivátor. „Kultivátory si poradí se zkypřením a provzdušněním půdy, zapracováním hnojiva a pletím. Vyrábí se v různých velikostech, v obchodech si vyberete kultivátor pro menší i velkou zahradu. Pořídit lze jednoúčelovou, ale i všestrannou verzi, u které je výhodou třeba výměna nástavců pro orbu,“ popisuje Petr Novák.

Nakonec půdě dodáme živiny. Nejlepší volbou jsou organická hnojiva – hnůj a vyzrálý zahradní kompost. Přispějí k tvorbě potřebného humusu a správné půdní mikrofauny. Jakmile je půda zrytá a obohacená o hnojivo, povrch urovnáme hráběmi a necháme po dobu tří týdnů odpočinout.

Zatímco hnůj je nutné nejprve zkompostovat a slepičince zkvasit, běžný kompost přidáme rovnou. Stačí jej nasypat na zrytý záhon a zapracovat do deseticentimetrové hloubky.

Půdu pod stromy, živými ploty a keři nakypříme a přihnojíme. U ovocných stromů se na jaře – převážně u tzv. jádrovin (jabloně, hrušně či višně) – vyplatí udělat i jarní řez podporující růst mladých výhonků a plodnost stromů.

Jsme-li v této oblasti bez zkušeností, přizveme odbornou firmu. Neodborně provedený řez totiž může strom poškodit nebo rovnou zahubit. Ve výškách používáme teleskopické aku pily. Silnější, níže rostoucí větve odstraníme pilkami či aku nůžkami. Stříháme je ručními dvouramennými nůžkami.

Keře a živé ploty zkracujeme razantněji než stromy, 10 až 20 cm zástřihu pod ideální výškou konkrétní dřeviny neuškodí. Rostliny se díky němu poženou do výšky, porost bude hustější. Práci ulehčí ruční nůžky, plotostřihy a křovinořezy.

Během doby, kdy si ptáci staví hnízda, snášejí vajíčka a líhnou se mláďata, zkontrolujeme stromy i keře před každým stříháním.