Kuna je roztomilá jen do chvíle, dokud se vám neusadí v podkroví. Babské rady na ni nezaberou, a dokonce ani tygří trus

Zateplené půdy přitahují kuny jako magnet. Je to totiž prostředí, kde vládne klid, je tam bezpečí, a co je nyní v zimě nejdůležitější - příjemně sucho a teplo. Nové nájemníky typické svým čilým nočním životem odhalí většina majitelů domů právě v noci. Prozradí je dupání a případně i pištění.

„Riziko příchodu nezvaného návštěvníka existuje sice během celého roku, ale s příchodem chladnějšího počasí se zvyšuje. Největší škody přitom hrozí u sezónně využívaných nemovitostí, které jsou přes zimu opuštěné,“ říká Tomáš Truxa ze společnosti Isover, Saint Gobain a dodává, že to může být problém, protože v případě kun pořekadlo o tom, že čas jsou peníze, platí do posledního písmene.

Pokud se kuna na půdě zabydlí a vyhodnotí ji jako skvělé útočiště, zbavit se jí lze jen s velkými obtížemi. A než se po sezoně majitelé objektu vrátí, izolační materiál střechy už bude nenávratně zničený.

Poškozená izolační vrstva způsobí majiteli nemovitosti problémy již sama o sobě, k tomu je ovšem třeba připočítat, že i ty části, které nejsou mechanicky odstraněny, budou na některých místech nepochybně nasáklé močí a kontaminované výkaly. Připočtěme zápach a nejrůznější druhy hmyzu i dalších parazitů a samozřejmě riziko vzniku plísní.

Smutná zpráva je, že neexistuje typ izolačního materiálu, který by kuny nedokázaly zničit. Svými silnými drápy si poradí s PUR pěnou, polystyrenem i minerální vatou. Nejúčinnějším způsobem, jak se vyhnout riziku zničení izolace ve střeše, je proto prevence. A to důkladná. Kuny jsou velice mrštné a dokáží se protáhnout i hodně úzkými otvory o průměru jen pár centimetrů.

„K tomu, aby se kuna dostala do prostoru pod střechou, stačí poměrně malá štěrbina, například špatně provedený detail větrací mřížky, pokud třeba není v rozích a koutech objektu dotažená, případně pod hřebenáčem nebo jinými skulinami. Proto je třeba řádně provádět detaily a používat doporučené materiály,“ vysvětluje Petr Tureček ze společnosti Satjam.

„Zamezení průniku kuny do střechy dosáhnete pomocí kovových klempířských prvků, tedy ocelovými sítěmi, kudy se kuna neprotáhne. Jedná se o jakýkoli otvor o velikosti kuní lebky. V praxi to znamená všechny otvory o velikosti 5 cm a více. Tyto zábrany musí být pečlivě instalovány všude, kudy může kuna potenciálně do střechy vniknout,“ doplňuje pak Pavel Švec ze společnosti Stavby Polná. Tyto zábrany se instalují společně s tepelnou izolací nové střechy či během rekonstrukce izolačního souvrství již napadené střechy.

Na internetových fórech lze objevit spoustu více či méně přesvědčivých rad, jak úspěšně vypudit kuny z půdy, včetně postřehů, které izolační materiály kunám nechutnají a nevoní. Kuny se ovšem izolací neživí, takže chuťové aspekty lze vynechat. S vůněmi už je to složitější.

„Lidé se na nás často obracejí s prosbou, že chtějí tygří trus, aby jim pomohl odehnat kuny. Ten ale neposkytujeme. A hlavně, ono to úplně nefunguje tak, jak si lidé představují - že někam dají tygří trus a budou mít od kuny klid,“ poznamenává Simona Kubičková ze ZOO Jihlava.

„Na kuny stačí i trus od většího psa, jde hlavně o to, že na daném místě bude pach „větší“ šelmy. Háček je však v tom, že se trus musí pravidelně měnit a dávat „čerstvý“. Pokud se dá jenom jednorázově, tak sice může zafungovat, ale velice krátkodobě. Kuna totiž velmi rychle zjistí, že zápach vyprchal a trus je starší. Pro ni to bude signál, že větší šelma zde už není, kuně nic nehrozí a může se vrátit,“ dodává s tím, že stejně to funguje s lidskými vlasy, které se rovněž musí pravidelně vyměňovat, aby byl postup účinný.

V uzavřených prostorách mohou pomoci nejrůznější intenzivně vonící chemické přípravky, například citrusová vůně. Ani ta ale nesmí vyprchat.

„Osvědčily se také zvukové plašičky na kuny. Vybírejte ale takové, co mění frekvenci, a pokud je frekvence pořád stejná, kuna si na ni může zvyknout a časem ji začne ignorovat,“ radí Kubičková.

„Rozsah poškození izolace lze zjistit pomocí sond či odkrytím části střechy. Je-li izolace poškozená jen zčásti, stačí lokální oprava,“ říká Tomáš Truxa. Při větším poškození nezbývá obvykle nic jiného než plošná oprava včetně výměny znehodnoceného izolantu. Je-li poškozena podstřešní fólie a parozábrana, je to zlé, protože pak je nutné kompletně přeložit celou střechu.

„V takovém případě se musí demontovat střešní krytina, odstranit střešní latě a vyměnit poškozená fólie a izolace. Jde o odbornou práci, která v sobě zahrnuje klempířské prvky a dobré naplánování postupu rekonstrukce. Při lokální i plošné opravě musí být poškozená izolace vyjmuta a nahrazena novou. Je třeba opravit i další poškozenou skladbu střechy včetně sádrokartonových podhledů, pokud byly poškozeny prosakujícími výkaly či rozkládajícím se kadáverem (zvířecí mrtvolou, pozn. red.). Doporučujeme proto kompletní dezinfekci postižených prostor,“ uzavírá Pavel Švec.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zateplování střech