Čas výsadby živých plotů je tu

Jaro je ideální doba pro výsadbu živého plotu. Obvykle se keře či stromky dají sázet již v březnu. Letošní zima ale byla dlouhá, takže můžete bez obav sázet ještě i teď. Variant se přitom nabízí nespočet. Z bohaté nabídky rostlin si vybere určitě každý, přesně podle toho, co od plotu očekává a jak moc času chce péči o něj věnovat.

Jako živé ploty lze uplatnit listnaté keře a stromy, jehličnaté stromy, stejně tak i některé kvetoucí keře.

Pro krásně zelený plot po celý rok jsou ideální neopadavé keře, např. zimostráz (buxus), cesmína, bobkovišeň, túje (zeravy), cypřišek, tis, ale také třeba habr či buk. Velmi rychle rostou keře ptačího zobu, který naroste až jeden metr délky za rok.

Pokud byste chtěli něco hodně atypického, můžete sáhnout po bambusu. I ten roste velmi rychle. Za dva roky dokáže vytvořit neprůhledný živý plot vysoký téměř dva metry.

Kvetoucí živý plot pak vytvoří mj. dřišťál bradavičnatý, trojpuk, kerria japonská (někdy také zvaná zákula japonská), hloh, zlatý déšť nebo šeřík. Volně rostoucí plot s nádhernými květy vytvoří i komule Davidova.

Před výběrem rostlin zvažte a odpovězte si: bude váš živý plot oddělovat zahradu od silnice, chodníku, souseda či tvořit plnou bariéru a má být neprostupný? Jste schopni (a ochotni) živý plot pravidelně ošetřovat tvarováním, často i ve vysoké výšce?

Pozor je třeba dávat i na to, bude-li plot oddělovat pozemek od silnice, která se solí. V takovém případě není žádoucí použít jehličnany, ale raději listnáče, např. ptačí zob.

„Je dobré pamatovat i na to, že některé druhy jehličnanů trpí rzí jalovcovou a rzí vejmutovkovou, rzi se projevují i na hrušních, proto je vhodné tyto druhy vysazovat v dostatečné vzdálenosti, patří k nim třeba oblíbená túje,“ upozorňuje Eduard Chvosta, zástupce ředitele pro zahradnické obory na Střední odborné škole Jarov.

Máte vybráno? Pak se můžete vydat nakupovat. Vyplatí se nákup u prvovýrobce, tedy českého zahradníka. Máte totiž jistotu otužilého materiálu, vhodného pro české podmínky a také možnost konzultace s profesionálem. Samozřejmě ale můžete zajet i do některého z velkých zahradních center.

Koupit můžete stromky či keře prostokořenné, nebo kontejnerované. „Prostokořenné je dobré zasadit co nejdříve, aby využily jarní vláhu, nebo pozdě na podzim. Ploty vysazené na jaře do léta zakoření. U kontejnerovaných dřevin se dá termín výsadby posunout v podstatě na celou sezonu díky již vytvořenému kořenovému systému,“ vysvětluje Pavel Rathouský, učitel Střední odborné školy Jarov.

Zvýšenou pozornost věnujte i samotným sazenicím. Pouze ty zdravé mají totiž šanci na správné uchycení. Listnaté dřeviny se sázejí v době, kdy nemají listy, takže při kontrole sazenic se zaměřte na zdravý kořenový systém.

„Při sázení prostokořenných stromů se kořeny sestřihnou. Mělo by být viditelné zdravé bílé dřevo, ne začernalé. U jehličnanů platí stejné pravidlo,“ popisuje Pavel Rathouský.

„U kontejnerovaných rostlin se sleduje zejména zdravá korunka bez suchých větviček, zkontrolujte bal, zda není napaden larvami škůdců, kteří mohou po výsadbě okusovat kořeny.“

Vždy je nutné sázet rostliny na čistý, bezplevelný pozemek. Nutností je také kvalitní zemina.

„Aby byl živý plot rovnoměrný, přesně si naplánujte průběh plotu – napněte provázek a podle něho vykopejte dostatečně hluboké jámy či příkop, aby kořenové baly měly dostatek místa,“ radí David Benda, specialista z Hornbachu.

Do takto připravené půdy se rozmístí dřeviny v pravidelných odstupech. A ten musí být dostatečně velký (podle konkrétní rostliny). Nejčastější chybou laiků je totiž blízká výsadba z důvodu nedočkavosti na zaplněný prostor.

„Následkem jsou pokřivené, proschlé rostliny, které si navzájem konkurují v životním prostoru,“ upozorňuje Eduard Chvosta.

Většina dřevin vyžaduje celoroční údržbu. Hlavní prací je řez, který se provádí několikrát za rok, první zpravidla v předjaří. „Hnojení začíná nejčastěji v dubnu, pokračuje v červnu a na podzim se dokončuje stopovými prvky. Jehličnany se přihnojují hořkou solí, a to zálivkou na podzim,“ vysvětluje Eduard Chvosta.

Důležité jsou i postřiky na mšici korovnici smrkovou, svilušku na habrech, proti rzi na zeravech. Pokud se rozhodnete živý plot nestříhat, i tak musíte na podzim odstranit alespoň poškozené a převislé větve.

Dokonalého výsledku při stříhání živých plotů dosáhnete s kvalitním zahradním nářadím. Stříhat můžete ručními nůžkami. U větších plotů je určitě komfortnější práce s plotostřihem. Vybírat lze z mnoha modelů, elektrických, akumulátorových i benzínových.