Článek
V interiérech vily mohou návštěvníci nově obdivovat například vzácné koberce, malby, vitráže či nábytek; při jeho výrobě vycházeli památkáři z dobových fotografií. „Většinu společenských a reprezentativních místností si pan Grossmann nechal ve dvacátých letech minulého století profesionálně nafotit, což nám usnadnilo rekonstrukci i následné vybavení domu nábytkem,“ prozradil historik a kurátor Vily Grossmann Tomáš Rusek.
Díky dobovým pramenům pak měli památkáři a restaurátoři k dispozici i specifikace barev, typy a velikosti koberců nebo detailní soupis mobiliáře. „Při výběru jednotlivých kusů jsme postupovali selektivně. Některé kusy jsou repasí stylově odpovídajícího dobového nábytku, v některých případech jsme šli cestou novovýroby dle fotografických podkladů,“ doplnil Rusek.
Podle historického snímku tak byla vyrobena například i půlkruhová lavice v alkovně hudebního salonu. „Fotka nám ukázala, do jaké výšky sahala opěrka, jak byly tvarované nohy a spoustu dalších detailů,“ uvedl kurátor a dodal, že podobně využili dobových snímků při výrobě postelí v soukromém patře nebo toaletního stolečku v budoáru dámské ložnice.
„Nejpozoruhodnějším pokojem je v tomto ohledu ale ložnice paní Grossmannové, kde upoutá zejména postel s řezbovanými prvky a nočními stolečky zasunutá v nově vymalované nice s nebesy přesně tak, jako na fotografii z dvacátých let,“ popsal Rusek.
Při vybavování vily si památkáři města dali záležet také na záclonách, závěsech, mosazných i dřevěných garnýžích či výmalbě. „Nové malby přibyly na společenském podlaží v pánském pokoji, v hudebním salonu, jídelně, zimní zahradě i v soukromém patře, konkrétně v alkovně, na toaletě a v nice v dámské ložnici,“ upozornil náměstek primátora pro investice Břetislav Riger (Ostravak).
Rodinou vilu s reprezentativním sídlem stavební kanceláře si v letech 1922 až 1924 nechal postavit podnikatel František Grossmann. Dům byl obklopen zahradou s exotickými dřevinami, sochami, altánem, bazénem i kašnou. Grossmann si ale luxusní vily užil jen 10 let, kvůli hospodářské krizi spáchal v roce 1933 sebevraždu.
Za socialismu sloužil objekt například škole, byla v něm družina. Od roku 2005 byla vila prázdná a chátrala. Ostrava se ji snažila nabídnout soukromým investorům, nakonec ji ale za více než 132 milionů rekonstruovala sama. Veřejnosti se dům otevřel na jaře 2024, od té doby jím prošlo téměř 19 tisíc návštěvníků a tisíce dalších zavítaly do jeho zahrady.
Podle primátora Jana Dohnala (ODS) získalo město dokončením poslední fáze rekonstrukce Grossmannovy vily novou významnou turistickou atrakci. „Ostrava nemá moc historických budov, o které by se mohla starat. Nemáme hrady a zámky v pravém slova smyslu, takže mám radost, že jsme právě takovou památku, která tady chyběla, získali,“ uzavřel.
