Článek
I když to málokoho při prvních úvahách o fotovoltaice asi napadne, panely jsou nejúčinnější při nižších teplotách. „V chladných dnech fungují paradoxně efektivněji – každý stupeň pod 25 °C zvyšuje jejich výkon,“ říká Jaroslav Trojáček ze společnosti Enbra. Pokud tedy přijde jasný, slunečný zimní den bez sněžení, může být okamžitý výkon panelů klidně vyšší než v létě, kdy se přehřívají.
Problémem fotovoltaiky v zimě proto rozhodně není chlad, ale nedostatek světla. Dny jsou krátké, slunce nízko nad obzorem a často schované za oblačností. V průměru tak fotovoltaika v zimních měsících vyrobí zhruba pětinu svého instalovaného výkonu. Ne proto, že by mrzla – ale proto, že prostě nemá z čeho vyrábět. „Problém může představovat i komín nebo třeba anténa. I malé zastínění totiž může mít významný vliv na to, kolik energie budou panely produkovat,“ vysvětluje Jiří Novák ze Saint-Gobain Energy Systems.
Sníh a námraza: záleží na sklonu i okolí
Nejčastější zimní komplikací bývá sníh. Pokud panely zůstanou zakryté déle než několik dní, výroba se zastaví prakticky úplně. Zásadní je proto správný sklon panelů. Ideální je rozmezí zhruba 30 až 45 stupňů, které umožňuje, aby sníh samovolně sjížděl. Velkou roli hraje i okolí domu – stromy, komíny nebo vyšší budovy mohou podporovat vznik námrazy a prodlužovat dobu, po kterou zůstávají panely zakryté.
„Pokud panely zůstanou zasněžené déle než tři dny, je namístě zvážit jejich šetrné očištění,“ upozorňuje Jaroslav Trojáček. Doporučuje postupovat velmi opatrně, ideálně s pomocí stěrky s měkkou hlavicí a za poledního slunce, kdy má sníh největší šanci se sám uvolnit. Mechanické čištění má ale své limity – poškrábání skla nebo narušení kabeláže může způsobit víc škody než užitku.
Alternativou jsou moderní povrchové úpravy panelů na bázi nanotechnologií, které snižují přilnavost sněhu a ledu. Ty mohou v zimě výrazně pomoci a omezit nutnost zásahů na střeše.
Kde mráz skutečně zlobí: baterie a elektronika
Zatímco panely chlad zvládají bez problémů, citlivější bývají další části systému. Mráz vadí zejména bateriím. Při mrazu se omezuje jejich schopnost přijímat energii a systém se často chrání snížením výkonu nebo dočasným vypnutím nabíjení. Pokud jsou baterie umístěny v nevytápěné garáži nebo technické místnosti bez temperace, je to v zimě znát. „Je proto vhodné, aby byla baterie umístěna v prostoru s relativně stabilní teplotou (ideálně někde mezi 10 a 25 °C),“ doporučuje Lukáš Nekvapil ze společnosti Lunek.
Specifickým rizikem je také inverzní počasí. Kombinace nízkých teplot, vysoké vlhkosti a minimálního slunečního svitu může vést ke kondenzaci vlhkosti v měničích nebo pod krycími skly panelů. Moderní technologie toto riziko výrazně snižují, přesto odborníci doporučují kontrolu systému alespoň dvakrát ročně – ideálně před zimou a po jejím skončení, kdy už noční teploty neklesají pod nulu.
Plánujete teprve fotovoltaiku? Zima vám pomůže
Pokud ještě fotovoltaiku nemáte, ale plánujete si ji pořídit, zima vám může překvapivě pomoci. Sníh, mráz a střídání teplot představují pro střešní konstrukci největší zátěž v roce. „V důsledku mrazů se mohou odhalit poškození, která během roku zůstala skrytá,“ upozorňuje Jakub Ponec ze společnosti Betonpres.
To je sice samozřejmě mrzuté, ale na druhé straně zájemci o panely tak mají možnost ještě před jejich instalací nechat opravit na střeše všechny takto zjištěné nedostatky a pak teprve začít s instalací. V žádném případě odhalené závady neignorujte.
Panely totiž znamenají dodatečné zatížení střechy, obvykle kolem 25 kilogramů na metr čtvereční. Pokud je konstrukce už oslabená, může se tak problém po instalaci zhoršovat rychleji, než by tomu bylo bez nich.
Ostrovní systémy: zima jako test soběstačnosti
Zvláštní kapitolou jsou ostrovní fotovoltaické systémy, které nejsou připojené k distribuční síti. Pro ně je zima skutečnou zkouškou. Krátké dny a dlouhé období bez slunce často znamenají nutnost záložního zdroje. V praxi se osvědčuje kombinace fotovoltaiky s bateriemi a automatickou plynovou elektrocentrálou.
Plynový generátor je kompaktní zařízení s podobnou velikostí i umístěním jako venkovní jednotka tepelného čerpadla typu vzduch-voda. Funguje plně automaticky a je vybaven možností vzdáleného startu. „Inteligentní plynová elektrocentrála udrží solární systém plně funkční i v zimním období. Generátor je v případě potřeby – kdy FVE nestíhá dobíjet baterie – aktivován signálem z bateriového úložiště a plný výkon dodává v rámci desítek vteřin,“ přibližuje Jakub Koníček ze společnosti Solforen.
V oblastech, kde je dostupné připojení k plynovým rozvodům, lze generátor napájet plynem ze sítě. V odlehlých oblastech lze použít LPG, resp. kapalný propan skladovaný v nadzemním či podzemním zásobníku nedaleko objektu. „LPG je flexibilním doplňkem ostrovního systému, který je nezávislý na rozvodných sítích. Tím, že pohání generátor, pokrývá energetické výpadky. Paralelně ale může zajistit i vytápění a ohřev vody plynovým kotlem,“ vysvětluje Ivan Indráček z České asociace LPG.
