Článek
1. Umělá inteligence řídí a vydělává, i když spíte
Nejvýraznějším novým trendem v oblasti fotovoltaických systémů je integrace umělé inteligence (AI) do energetických systémů. Moderní technologie, jako je například energetický systém 5v1 s AI ChatGPT-4, přinášejí revoluci do správy domácí energie. Na základě předpovědi počasí a chování uživatele dokáže AI chytře ukládat, prodávat a nakupovat energii na spotovém trhu.
„Když mi dva dny prší, tak umělá inteligence nic do sítě neprodává, ale nechává všechnu energii pro domácnost. Naopak když je na druhý den hezky, tak si vesele obchoduje a tím pomáhá vydělávat,“ vysvětluje Jiří Uldrich ze společnosti Frankensolar.
Systémy jako 5v1 navíc sjednocují měnič, nabíječku, bateriový řadič, bateriové úložiště a systém pro správu energie do jednoho kompaktního řešení, což zjednodušuje instalaci a snižuje náklady.
2. Úložiště v bateriích, ale i v elektromobilech
Bateriová úložiště se stávají nedílnou součástí fotovoltaiky. Řeší nestálou dodávku elektřiny ze solárních panelů tím, že přebytečnou energii z panelů uchovávají pro období, kdy slunce nesvítí.
Kromě zásob z baterií lze ale využít jako zdroj energie trochu nečekaně elektromobil. Umožňuje to technologie V2X (vehicle-to-everything). Díky ní lze mít elektromobil jako dočasný zdroj energie pro domácnost pro případ výpadku proudu. „Pokud si domácnosti pořídí elektromobil, který tuto funkci podporuje, výrazně se jim zvýší kapacita záložní energie v případě výpadku,“ dodává Jiří Uldrich.
Baterie zajímavější i pro firmy
Novela energetického zákona Lex OZE III vytváří legislativní základ pro masivnější využití bateriových úložišť i ve firmách.
„Kromě ukládání přebytků z fotovoltaických elektráren umožňují podnikům využívat elektřinu v časech, kdy je to nejvýhodnější – když je cena energie ze sítě vysoká – a tím výrazně snižovat náklady. Díky moderním řídicím systémům je možné baterie chytře nastavovat a zapojit je i do poskytování podpůrných služeb pro distribuční soustavu, jako je regulace frekvence nebo výkonová rezerva,“ popisuje Patrik Pinkoš, obchodní ředitel Wattstor pro Evropu. Firmy tak nejen šetří, ale mohou být za stabilizaci sítě i finančně odměňovány.
3. Úplná nezávislost díky hybridním ostrovním systémům
Tam, kde se z jakéhokoli důvodu nelze spoléhat na tradiční distribuční síť, se stále častěji prosazují tzv. ostrovní nebo hybridní systémy. Ty kombinují fotovoltaiku, bateriové úložiště a záložní zdroj energie, jímž bývá často plynový generátor (LPG).
„Hybridní sestava s fotovoltaikou, bateriemi a generátorem se zásobníkem na propan představuje zcela nezávislý modulární energetický mix,“ vysvětluje Jakub Koníček ze společnosti Solforen, která se specializuje na off-grid řešení. LPG generátory jsou oblíbené pro svou efektivitu, nezávislost na rozvodné síti a bezpečné dlouhodobé skladování paliva přímo u objektu, na rozdíl od nafty či benzínu.
4. Pryč s „fotovoltaikou přes celou střechu“
S rostoucím zájmem o fotovoltaiku se potvrzuje i potřeba správného návrhu a instalace těchto systémů. V minulém roce bylo v Česku zaznamenáno přes 70 požárů spojených s fotovoltaikou, většinou způsobených nekvalitní instalací. Proto moderní bateriové systémy disponují pokročilou, až 5stupňovou ochranou včetně integrovaného hasicího mechanismu.
Zároveň s tím ale stále trvá nutnost správného dimenzování celého systému. Fenomén „solárů přes celou střechu“, kdy je elektrárna naddimenzovaná a její výkon neodpovídá reálným potřebám domácnosti, se podle Pavla Reka ze společnosti Tedom stává ekonomickou pastí až pro 20 % rodinných domů s FVE.
„Vyrobenou elektřinu nemá domácnost šanci spotřebovat, a to ani ve chvíli, kdy si pořídí například bateriové úložiště nebo elektromobil. Přebytky tak musí velice často vracet do sítě, která je v době nadvýroby přetížená a výrobci jsou za další kilowatty penalizováni,“ varuje.
Naddimenzovaný systém navíc ani nezvyšuje hodnotu nemovitosti. Naopak. Hodnota domu není totiž dána prostým počtem panelů, ale jeho reálnou energetickou soběstačností.
Totéž platí pro kapacitu baterií. Ta by v českých podmínkách měla být dvojnásobná oproti takzvanému „peakovému“ výkonu elektrárny.
