Byt ve vnitrobloku v pražských Vršovicích se změnil v moderní domov s kolem na zdi

Byt je určený pro krátkodobý i delší pobyt. „Hlavní myšlenkou při plánování této realizace bylo místo dostatečně prosvětlit, ale zároveň udržet soukromí. Inspirací nám byl původní stav, kdy jsme ponechali přiznané hlavní stavební prvky a nový vizuál na nich rozvíjeli. Na tento základ jsme navázali dalšími doplňky a interiér jsme doladili výraznými barvami,“ říká architekt Jan Bek.

Během práce se se svým týmem dočkal i zajímavého překvapení. „Při práci na novém projektu je pro nás vždy zajímavé odkrývání stávajících materiálů a u této realizace nás překvapil krásný trámový železobetonový strop, na který jsme koncepčně navázali.“

Po technické stránce pak museli architekti rozlousknout oříšek týkající se zateplení bytu. Obvodové stěny vestavby totiž navazovaly na okolní domy, a tak bylo třeba vymyslet, jak vhodně napojit systém zateplení.

Vzhledem k umístění vestavby ve vnitrobloku byla při rekonstrukci velice důležitá práce se světlem. „Zachovali jsme velkoformátové stropní světlíky. Ty tak plní funkci nejen estetickou, ale i praktickou a umožňují dostatečný přísun přirozeného světla do celého bytu,“ tvrdí architektka Linda Polomová.

Součástí proměny vestavby v moderní bydlení byla rovněž změna dispozice tak, aby vyhovovala nejnovějším trendům, nabídla pohodlí a zároveň umožnila efektivně využít každý centimetr čtvereční.

Centrální místností bytu je velkorysý obývací pokoj s televizní stěnou. Z obýváku lze vycházet skrz velký HS portál na zastřešenou terasu, která se tak stává součástí obytného prostoru. Tento dojem ostatně podporuje i minimalistický venkovní nábytek, dřevěná podlaha terasy a květináče s rostlinami.

Zastřešení venkovního prostoru v tomto specifickém případě pak nechrání jen proti nepřízni počasí, ale i proti zvídavým pohledům z okolních domů. Terasa je zároveň místem, přes které se do bytu vchází. Právě zde jsou totiž umístěné vstupní dveře, za nimiž je zádveří s odkládacím prostorem.

Architekti při návrhu interiéru hledali především rovnováhu mezi industriálním charakterem prostoru a potřebou zjemnit a zútulnit jej pomocí přírodních materiálů a prvků.

Zajímavým příkladem využití původně průmyslového prvku je podlaha z litých cementových potěrů. Ta se ukázala jako velice praktická, protože se povedlo vyrovnat nerovnosti podkladových vrstev. Zároveň působí esteticky a svým charakterem může připomínat i terazzo, které se ve starých obytných domech běžně používalo.

Industriální styl podtrhují například i dveřní kliky v designu napodobujícím roxorový drát, které se skvěle doplňují s kari sítěmi. Ty v hlavní obytné místnosti navozují dojem stavebních konstrukcí. Síť pak vtipně zdobí jízdní kolo a celek zjemňují kolem něj rozvěšené převislé živé rostliny.

Hlavní obytnou místnost tvoří obývací pokoj s kuchyní. Útulnou atmosféru v něm pomáhají navodit truhlářské prvky ze dřeva.

„Standardně se biodeska (třívrstvá lepená masivní deska vyrobená z přírodního dřeva - pozn. red.) používá ve stavebnictví i na konstrukce dřevostaveb či jako podlahová krytina, my jsme ji použili na nábytkové prvky i kuchyňské skříňky a prostor tak příjemně sjednotili. Jako protiklad jsme v kuchyni použili nerezovou pracovní desku i zástěnu kuchyňské linky,“ popisuje architektka.

Kontrastem k velkým plochám z přírodních materiálů je kulatý černý jídelní stůl oživený oranžovými židlemi. Společně se závěsným kulovitým světlem zjemňuje ostré linie betonových stropů. Celek pak vizuálně zpestřují atypické skříňky v syté červené barvě, které prostoru dodávají vysloveně hravý nádech.

Koupelna je navržena v obdobném duchu, s akcentem na čistý, minimalistický styl. Praktická zrcadlová galerka schová potřebné nezbytnosti a koupelnové skříňky z biodesky poskytují cenný úložný prostor. Umyvadlová deska je v nerezu, stejně jako samotné umyvadlo nebo topné těleso. Obklady i dlažba jsou velkoformátové, šedá je připomínkou betonu, červenooranžová zase cihel, a tak i koupelna nese jemné nenápadné odkazy k industriální tematice.

V bytě je jedna ložnice, jež s koupelnou sousedí, není s ní ovšem propojená. Jednoduše zařízený pokoj slouží svému účelu – k odpočinku obyvatel bytu. Ačkoli je v zadní části, nedostatkem denního světla netrpí díky světlíku. I v této místnosti použili architekti akcent v červenooranžové barvě. Tu nese závěsné svítidlo i panel za čelem postele.

Právě světlík v ložnici je prvkem, který je jednou z připomínek výjimečnosti prostoru, v němž architekti vytvořili příjemný a přitom až lehce avantgardně zařízený byt. „Vytvořili jsme vizuálně trochu něco jiného, než standardně navrhujeme. Měli jsme konkrétní představu, která se nám podařila realizovat, což je pro nás vždy splněný cíl a moc nás to těší,“ uzavírá třetí z tvůrců projektu, architekt Martin Kříž.