Článek
Zadáním investora bylo vybavit maličkou jednotku o ploše 20 m² pro krátkodobé pronájmy. Výsledný design měl být jednoduchý, trvanlivý a finančně uměřený, ale zároveň vnést do historického prostoru s klenutým stropem klidnou, přitažlivou atmosféru.
Důležitým parametrem bylo navázat na historické a místy rafinovaně kontrastní pojetí rekonstrukce domu. Protože se architekti na rekonstrukci podíleli, věděli přesně, do jakého kontextu byt vstupuje. Výzvou byl střídmý rozpočet, který nedovoloval pokračovat v použití prémiových materiálů ze společných prostor.
Rekonstrukce bez kompromisů
„Místo kompromisů jsme se rozhodli pro vědomou práci s ‚high–low‘ kombinacemi. Na patinované mosazné plechy ve společných částech domu jsme v interiéru bytu navázali laminovanými deskami s jemným metalickým efektem v odstínu šampaňského,“ říká architekt Jan Roučka ze studia Tunicate.
Materiál je cenově dostupný, ale svým výrazem odkazuje k ušlechtilejším předlohám a přirozeně s nimi komunikuje. Doplňuje stávající dubové parkety ve vzoru chevron i obklad koupelny z přírodního travertinu. Ušlechtilé materiály tak dostávají prostor nerušeně vyzařovat svou energii, zatímco ekonomičtější prvky je tiše podporují – bez toho, aby se samy tlačily do popředí.
Zásadní funkce bytu
Další výzvou byla minimální podlahová plocha, na které se měly odehrát všechny zásadní funkce bytu. Šatna v zádveří, plně vybavená kuchyně s lednicí, troubou a myčkou, jídelní část, ložnice se šatnou i TV stěna se musely vejít do 18,3 m².
Koupelna s toaletou, sprchovým koutem a umyvadlem, navržená již dříve v rámci developerského projektu, zabírá pouhých 2,5 m².
Plnohodnotné prostorové řešení architekti našli díky sdružování funkcí a precizní práci s objemem nábytku. Zvýšené čelo postele dodává dvojlůžku majestátní charakter a stává se ústředním prvkem interiéru. Zároveň v sobě ukrývá šatnu pro dva návštěvníky – s místem na zavazadla, šatní tyče i příruční zásuvky. Další zajímavou místností je i druhá šatna v zádveří pro oblečení a obuv.
„Funkci této šatny jsme propojili s TV stěnou, která současně skrývá úložné prostory před pohledy z místnosti a vizuálně celý prostor zklidňuje,“ pokračuje architekt.
Limitující byla klenba stropu, jejíž oblouk přechází do svislých stěn poměrně nízko nad podlahou – běžné přistavení vysokého nábytku ke stěně tu nefungovalo. Klenba byla ostatně jedním z limitujících prvků už ve zmíněné koupelně.
Nábytkové bloky v horní části křivku klenby tedy přebraly, což umožnilo využít prostor do posledního centimetru a zároveň zachovat harmonii linií. Konstrukce nábytku musela lokálně reagovat i na výdechy rekuperační jednotky zajišťující stabilní klima a odvod vlhkosti. „I tyto technické prvky jsme integrovali do vestavby tak, aby neubíraly cenné centimetry ani nenarušovaly klidný výraz interiéru,“ prozrazuje architekt.
Byt úsporný ve výdajích, ale velkorysý v užívání
Byt v pokoji, jak architekti projekt příhodně nazvali, ukazuje, že i na ploše menší než 20 m² a s rozpočtem, který si hlídá každý detail, může vzniknout plnohodnotný, dospělý byt – nikoli nouzové řešení. Kombinace promyšlené dispozice, „tuning“ funkčních celků a chytré práce s dostupnými materiály umožnila vytvořit prostor, který je úsporný ve výdajích, ale velkorysý v užívání.






