Článek
Jedním z hlavních terčů kritiky byly výškové limity pro stavby, které mají chránit panoramatické výhledy na Prahu, a to i mimo historické centrum hlavního města.
„Metropolitní plán stanovuje pro mnoho míst v Praze limit na výšku staveb níž, než jak vysoké jsou tam stávající budovy. To považuji za zásadní zločin proti městskosti… Na Pankráci se nachází regulační čára ve výši 60 metrů nad zemí. Přitom úplně na začátku jsme navrhovali pro Prahu domy do 100 metrů,“ popsal architekt Roman Koucký, který se na tvorbě metropolitního plánu podílel. Ve zmíněné části Prahy se navíc už řadu let tyčí dvě budovy o výšce 104 metrů (City Tower) a 109 metrů (V Tower).
Jeden z hlavních argumentů pro pražskou zástavbu do výšky - a nikoliv do šířky - spočívá v myšlence tzv. města krátkých vzdáleností. To má například šetřit vytíženost městské dopravy či umožnit finančně přístupnější bydlení. Plán současně vymezuje prostor pro zhruba 350 tisíc nových bytů, které by měly pomoct řešit bytovou krizi v metropoli.
„Aby to nevyznívalo, že celé město je dvoupatrové. Ten plán má ohromnou kapacitu a umožňuje stavět velmi kompaktní město s vysokou hustotou, která je důležitá právě z hlediska ekonomiky i z hlediska ekologie nebo klimatu. A hlavně je to celoplošně. V tom plánu je mnohem víc metrů uvolněných k výstavbě a k bydlení, než je ve stávajícím,“ reagoval Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR).
Je plán dost flexibilní?
Ze sociologického průzkumu agentury STEM/MARK vyplynulo, že zahušťování zástavby v metropoli preferuje necelá pětina Pražanů, skoro třetina chce naopak rozvoj do šířky. Téměř polovina pak upřednostňuje vyrovnané řešení. Pokud by si nicméně lidé z této skupiny měli vybrat, blíže by měli k zahušťování.
Pražský IPR je hlavním zpracovatelem metropolitního plánu, který schválilo zastupitelstvo v roce 2013, o pět let později IPR publikoval jeho návrh, který připravil tým pod vedením Kouckého. Ten není spokojen s tím, v jaké podobě roky projednávání a vypořádávání připomínek zejména ze strany státních institucí a ministerstev dokument zanechaly.
„My jsme ten plán začali dělat proto, aby byl flexibilní a aby se nemusely dělat ty stovky, tisíce změn,“ řekl architekt. Flexibilita se ale podle něj z dokumentu prakticky vytratila.
„Plán je realisticky projednaný v rámci zákonů, které platí, v rámci ministerstev, která fungují, a my jednoduše víc neumíme,“ popsal situaci Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje.
