Článek
Zástupci Prahy 4 bojují proti Administrativnímu centru (AC) Budějovická již od roku 2014. Namítají, že budova, kterou plánuje firma Opal Real, na daném pozemku sníží kvalitu života lidí v přilehlé zástavbě, a na zmiňované nároží proto nepatří.
„Zásadním negativním dopadem je, že obyvatelé domů v okolí přijdou o světlo a o slunce, sníží se jim komfort bydlení i kvalita života,“ sdělil mluvčí Prahy 4 Aleš Berný.
Stavební úřad Prahy 4 - pod zastoupením státní správy, a nikoliv samosprávy přímo radnice Prahy 4 - vydal územní rozhodnutí o umístění stavby AC Budějovická, jak mu to na konci listopadu 2021 nařídil Odbor stavebního řádu Magistrátu hlavního města Prahy.
Magistrátní odbor následně 17. prosince loňského roku zamítl odvolání Prahy 4 i jedné fyzické osoby proti tomuto rozhodnutí, a potvrdil tak jeho platnost. Učinil tak již podruhé – předchozí rozhodnutí mu totiž Nejvyšší správní soud (NSS) na základě žaloby městské části Praha 4 vrátil k novému projednání.
Nejvyšší správní soud dal zpět magistrátu případ k novému projednání v létě 2023, kdy kritizoval způsob, jakým úřady vymezily takzvané stabilizované území, tedy část města s hotovou zástavbou. Podle tohoto vymezení se posuzuje, zda nová budova svými rozměry a charakterem do okolí zapadá.
V aktuálním rozhodnutí magistrátní úředníci námitky ohledně umístění budovy opět odmítli. „Navrhovaná stavba bude tvořit dominantu v blízkém okolí, zdůrazní křižovatku s ulicemi Budějovická, Olbrachtova a Vyskočilova a zároveň bude vhodně reagovat na širší okolí,“ stojí v rozhodnutí. Stavba podle rozhodnutí nahradí stávající nevhodné nároží, které tvoří parkoviště se stánkem, a navíc v místě, kde výškové budovy už jsou.
„Magistrát vydal své stanovisko před vánočními svátky, tím byla zásadně ovlivněna a zkrácena lhůta, ve které můžeme na toto rozhodnutí reagovat. Na podání žaloby má městská část pouze měsíc, to znamená do neděle 18. ledna 2026. Postup magistrátu považujeme jednak za věcně nesprávný, navíc vzhledem k datu rozhodnutí a na to navazující lhůty za neférový,“ kritizoval situaci místostarosta Prahy 4 pro územní rozvoj Patrik Opa (ODS).
„Ukázkový střet veřejných zájmů“
„Jedná se o velmi zajímavé téma, které je ukázkovým střetem veřejných zájmů. Na jedné straně ekonomické využití volných zastavitelných pozemků přímo na metru, a to hned vedle významných výškových staveb a dominant (Raiffeisenbank, Česká spořitelna), vs. ochrana stávající lokality a jejího charakteru, zajištění minimalizace vlivu na stávající obyvatele a jejich domovy,“ reagoval pro Novinky radní Petr Hlaváček (STAN).
Dodal, že rozhodující je zákon, v tomto případě územní plán, konkrétně Metropolitní plán, a posouzení stavby z hlediska jeho souladu s ním. „Jde o rozhodnutí odborníků státní správy a já se domnívám, že bych jim spíše dal za pravdu. V územním plánu je plocha sice stabilizovaná, ale to neznamená stavební uzávěru ani nízké domy, ale to, že se má postavit něco, co odpovídá okolí. No a v tomto případě, s ustálenými metodikami a rozsudky soudů, se jako okolí považuje širší vztažné okolí s přihlédnutím ke stávající struktuře - myšleno výškové stavby hned vedle,“ poznamenal Hlaváček.
„Přestože je magistrát vázán právním názorem vyjádřeným ve zrušovacím rozsudku NSS, v novém rozhodnutí na vznesené výtky NSS nereaguje a jeho právní názor nerespektuje, a to zejména ve vztahu k vymezení referenčního stabilizovaného území pro posouzení souladu stavebního záměru s charakterem okolí,“ uvedl dále místostarosta Opa.
Územní studie stanoví jasnou urbanistickou koncepci
Dům má ale podle Hlaváčka stát na křižovatce obklopené hustě zastavěnou a vysokou zástavbou. „Vnímám to jako složitý případ, ale musím přiznat, že jako architekt argumentům stavebního odboru na MHMP v tomto úhlu pohledu rozumím. Nejsme uprostřed sídliště, jsme na jeho okraji, a to 20 metrů od vstupu do metra a hned vedle vysokých stavebních dominant v jádru lokality, chcete-li subcentra,“ míní radní.
Podotknul, že určitě bude vhodné, aby se na celou lokalitu zpracovala kvalitní územní studie, která stanoví jasnou urbanistickou koncepci, včetně problematicky řešené stanice metra a jejího potenciálu, kterou čeká náročná celková rekonstrukce. Taková koncepce byla v zásadě naposledy definována v 60. letech minulého století.
