Senát má výhrady vůči emisní normě Euro 7, stejně jako vláda

Senát se na návrh svého evropského výboru připojil k výhradám, které má k normě Euro 7 česká vláda. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) už dříve řekl, že norma je pro Česko nepřijatelná. Česko se bude během projednávání materiálu snažit o to, aby byl přepracován, řekl ve středu senátorům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který omluveného Kupku zastoupil. Výhrady vlády sdílí i sněmovní evropský výbor.

Rakušan před hlasováním poděkoval senátorům za jejich postoj a podporu vládního stanoviska. „Vnímám to tak, že vláda dostává tímto od zákonodárného sboru mandát k tomu, aby vyjednávala vylepšení těch podmínek jako takových,“ řekl.

Senát mimo jiné požaduje prodloužení navržených termínů účinnosti nové normy nejméně o čtyři roky. Současné termíny podle senátorů neodrážejí dobu vývoje nového motoru a nenabízejí dostatek času pro přizpůsobení se novým požadavkům.

Česká vláda považuje plán za příliš ctižádostivý, i když snižování emisí ze silniční dopravy podporuje. Mimo jiné se obává toho, že navržené požadavky můžou zdražit a snížit dostupnost některých modelů. Tím by ve svém důsledku omezily příspěvek normy Euro 7 ke zlepšení ovzduší a snižování emisí ze silniční dopravy v EU. Je to tím, že vysoká pořizovací cena vozidel může odrazovat spotřebitele od nákupu nových vozidel, a tím zpomalovat obnovu vozového parku. Evropská komise odhaduje, že se norma do ceny nových aut promítne v řádu tisíců korun, výrobci mluví o desítkách tisíc. Senát má stejné obavy.

Neexistuje automobilka, která by nyní dokázala vyrábět automobily podle tohoto předpisu, řekl zpravodaj a senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Poukázal například na to, že norma stanovuje i limity emisí z brzd a pneumatik a že tyto limity budou platit i pro elektromobily.

Zdeněk Nytra (ODS a TOP 09) upozorňoval na to, že ohroženější skupinou než výrobci automobilů jsou všichni obyvatelé EU a také životní prostředí. Připomněl zákaz prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035, který podle něj povede k tomu, že si většina obyvatel již od roku 2025 nebude moci nové auto dovolit. Důsledkem pak bude to, že se bude prodlužovat průměrná životnost aut a budou se opravovat vozy, které by už dávno neměly jezdit.

David Smoljak (STAN) však poukazoval na to, že jde o návrh, o kterém se začalo jednat koncem ledna, a nikoli o definitivní rozhodnutí Evropské komise. „My se bavíme o návrhu, který čerstvě všichni dostáváme k posouzení,“ podotkl. Marek Slabý (ODS a TOP 09) varoval před extrémním nárůstem počtu ojetých aut i před nedostupností malých užitkových vozidel na trhu, která tak podle něj bude nutné opravovat a prodlužovat jejich životnost.

Naproti tomu Martin Krsek (SEN 21 a Piráti) vyjádřil rozpaky z toho, že senátoři posuzují problematiku čistě očima automobilového průmyslu a dehonestují názor Evropské komise. Hovořil o nekritickém přebírání katastrofických scénářů automobilek a poukazoval na to, že je nutné posuzovat data obou stran, jak Bruselu, tak automobilek. Pro návrh odmítl hlasovat Václav Láska (SEN 21 a Piráti). Zdůvodnil to tím, že mu některá vystoupení řečníků přišla tak destruktivní a konzervativní, až se rozhodl hlasovat proti. Pro usnesení hlasovalo 59 z 64 přítomných senátorů.

Pokud pravidla schválí členské země a Evropský parlament, měla by pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později. Cílem normy je také sladit limity pro benzinová a naftová auta. Vozidla jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Vozy mají mít navíc čidla, která emise umožní kdykoliv zkontrolovat. Nově se také stanoví emisní limity pro dříve neregulované znečišťující látky, jako jsou emise oxidu dusného z těžkých nákladních vozidel. Norma má také regulovat životnost baterií s cílem zvýšit důvěru spotřebitelů v elektromobily.

Návrh podle Sdružení automobilového průmyslu neposkytuje fakticky čas na vývoj a adaptaci výroby, což způsobí výpadky ve výrobě v řadě závodů. Vyžadované masivní investice budou navíc využitelné jen pro relativně krátké časové období do roku 2035, kdy EU spalovací motory zakázala úplně, přitom však výrazně omezí dostupné zdroje pro vývoj a výrobu zcela bezemisních vozidel.

EK v návrhu nového nařízení zdůrazňuje, že znečištění ovzduší představuje v Evropě i nadále velké riziko pro životní prostředí a zdraví. Odhaduje se, že v roce 2018 způsobilo znečištění ovzduší v tehdejších 28 členských státech EU víc než 300 tisíc předčasných úmrtí, uvádí její materiál.