Článek
Nové vozidlo má být ekologicky vhodným řešením pro provoz v nízkoemisních a bezemisních zónách.
„Mezi typické příklady využití patří svoz komunálního odpadu přímo v centrech měst, ale také provoz na skládkách nebo v průmyslových areálech, kde se od komunálních a nákladních vozidel očekává vysoká spolehlivost a odolnost. Vůz může být osazen například i nástavbou pro úklid ulic, připraven bude i pro zimní údržbu silnic anebo jako klasický sklápěč pro bezemisní provoz při stavebních pracích,“ uvedl mluvčí Tatra Trucks Andrej Čírtek.
Automobil bude podle něj nejen šetrný k životnímu prostředí, ale zároveň nabídne nové možnosti a režimy provozu díky pokročilým elektronickým systémům i asistenčním a automatizovaným funkcím. Vozidlo zvládne stoupání přes 30 procent, dosáhne rychlosti až 85 kilometrů v hodině, jeho maximální hmotnost přesáhne 25 tun a předpokládaný dojezd bude více než 200 kilometrů.
Integrace dronu
Vybavení vozu vysoce výkonným řídicím počítačem má otevřít cestu k plně autonomnímu provozu. „Vozidlo bude schopno jezdit i bez přítomnosti řidiče v kabině a bude možné jej také ovládat bezdrátově na dálku,“ uvedl člen představenstva Tatry Trucks Radomír Smolka. Tatra chce na vozidle vyzkoušet také integraci dronu, jenž bude vůz doprovázet a monitorovat jeho provoz.
„Základ vozu bude tvořit podvozek v konfiguraci 6×4 se dvěma zadními hnanými nápravami a přední nehnanou lichoběžníkovou nápravou. Toto na Tatru netradiční konstrukční uspořádání umožní instalaci kabiny řidiče a posádky níže než u běžných vozů Tatra, což zlepší výhled z kabiny i komfort nastupování a vystupování do ní,“ uvedl technický ředitel Tatry Jakub Pončík.
„Oproti přední lichoběžníkové nápravě budou mít zadní nápravy tradiční tatrovácké řešení s centrální nosnou rourou a nezávisle zavěšenými výkyvnými polonápravami, které zajišťují velmi dobré jízdní vlastnosti na silnici i na nezpevněných površích,“ vysvětlil.
Projekt staví na konsorciu, které tvoří automobilka Tatra Trucks, jablonecká společnost Devinn, věnující se vývoji a testování v automobilovém průmyslu a alternativních zdrojích energie, a VŠB-Technická univerzita Ostrava. Podle jejího rektora Igora Ivana je spojení akademického prostředí s průmyslovou praxí klíčem k technologickému pokroku a k tomu, aby se výsledky vědy promítaly do každodenního života.