Článek
Jedním z unikátních kousků, které chodili diváci obdivovat, byl traktor Lanz Bulldog. Jeho majitel ho objevil před deseti lety v bídném stavu ve sběrných surovinách v Polsku.
„Našel jsem ho zarovnaného v kovošrotu. Tyto staré stroje vykupoval kovošrot a nestihli je odvézt do hutí, tak tam zůstal,“ řekl majitel, který se představil jako Pepa.
„Přišel jsem včas na pravé místo. Bulldog je můj životní sen, nic víc neexistuje. Pak už jsou jen parní stroje a vzducholodě,“ upřesňuje majitel.
Oprava čtyřtunového traktoru vyšla na statisíce korun. Stroj byl vyroben roku 1936 v německém Mannheimu a původně se jednalo o vojenský speciál určený k tahání houfnic. V kovošrotu stál s poškozeným výfukem, zřejmě po převrácení.

Lanz Bulldog má dvoutaktní dieselový motor s šestistupňovou převodovkou.
Bulldog se startuje za pomoci letlampy, kterou se musí nejprve nažhavit hlava válce. Cenný stroj je dnes určen jen na ukázky a spanilé jízdy. Dokud byl stroj zahřátý, majitel ho hned zaparkoval na přepravník, kterým ho na akce vozí.
Jeho kolega Josef Růžička se na několikakilometrový okruh vydal v Zetoru Crystal, na podvalníku ale přivezl ukázat traktor Bolgara, pásový stroj vhodný do sadů a vinohradů. Na staré dobré zetory však nedá dopustit.
„Škoda, že Zetor skončil, zaspal se vývoj, a stejně tak jawy. Ti, co je vymysleli, to byli koumáci. Pořád se nic nevylepšovalo,“ posteskl si Josef Růžička z Herálce.

Josef Růžička táhne za Zetorem Crystalem na podvalníku pásový traktor Bolgar, s nímž se pracovalo na vinohradu a sadu.
Tři zetory do spanilé jízdy a další rozdělané kousky v dílně ve Svratouchu má Vladimír Mayer. Jízdu ve starém zetoru si užil už poněkolikáté. Jezdil on, bratr, syn i vnuk.
Během spanilých jízd přitom dbá i na stylové oblečení: flanelová košile, montérky na kšandách a rádiovka. „Ta k traktoru patří,“ říká když usedá na kovové sedadlo Zetoru 15, vyrobeného v roce 1949.
Na tomto typu vyrůstal od deseti let. Před deseti lety si ho v jižních Čechách koupil a využíval ho na záhumenku. Pak ale traktor nečinně stál, protože rodina používala modernější techniku. Na důchod si ho pořídil i s kosou, která ke stroji patří.
„V době internetu se líp shání díly, rozhodují peníze. Ale když je dobře udělaný, je tento typ nerozbitný. Jasně, potřebuje údržbu, dolévat vodu a olej, ale není na tom nic, co by se mělo rozbít. V jednoduchosti je síla,“ řekl Mayer. I on si svůj zetor hýčká. V sezoně traktoriád vyjíždí na ty vzdálené do 50 kilometrů.