Článek
Dvojice z Prahy se po rozvodu pustila do vypořádání finančních záležitostí. Muž si tak bez hádek odnesl prostředky na účtu životního pojištění a žena zase podíl v bytovém družstvu. Jenže spor se rozhořel o půjčku 8,5 milionů korun, kterou si muž sjednal bez vědomí své ženy. Peníze získal zcela mimo bankovní sektor.
Podle rozhodnutí obvodního soudu pro Prahu 4 žena o půjčce nevěděla, takže dluh jde zcela za exmanželem. Ačkoli muž tvrdil, že peníze použil pro chod domácnosti, soud mu neuvěřil s tím, že nijak nevysvětlil strmý nárůst výdajů právě na zabezpečování rodiny během několika málo let. A tak nařídil, aby půlku peněz exmanželce vyplatil.
Jenže muž se odvolal a tvrdil, že půjčku uzavřel s ohledem na zvýšené potřeby pětičlenné rodiny, přičemž půjčka byla čerpána postupně podle potřeb rodiny v průběhu celého manželství. Pražský městský soud na to slyšel a podle jeho verdiktu naopak žena na peníze neměla nárok.
NS: Když si půjčil, ať vysvětlí, kam peníze dal
Exmanželka se tak obrátila na Nejvyšší soud a ten ji v rozhodnutí, které v těchto dnech zveřejnil na úřední desce, dal za pravdu. Senát v čele s Michalem Králíkem zdůraznil, že pokud někdo z manželů získá takové prostředky, musí pak u rozvodu dokázat, jak s nimi naložil.
„V případě, že takto získané částky spotřeboval pro sebe či způsobem, který nepředstavuje uspokojování potřeb rodiny a je v souladu s institutem společného jmění manželů, případně tuto částku nespotřeboval a ke dni zániku společného jmění manželů jí disponoval, je třeba ji vypořádat jako součást společného jmění manželů,“ stojí v rozhodnutí.
Nejvyšší soud se pozastavil nad tím, že městský soud vyšel muži vstříc, přestože nedokázal přesvědčivě vysvětlit strmý nárůst výdajů na domácnost. Soudce Králík navíc připomněl, že exmanželka u soudů dokonce tvrdila, že ví, za co muž miliony rozházel. Měly to být samostatné dovolené s kamarády či milenkami, erotické kluby a další hotely s milenkami.
Případ se tak vrací zpět k městskému soudu. „Pro potřeby vypořádání ‚odštěpené části‘ společného jmění je nerozhodné, zda žalovaný prostředky spotřeboval pro své výlučné potřeby nebo si je odkládal pro potřebu pozdější. V každém případě je na žalovaném, který s prostředky disponoval, aby vysvětlil, jak s prostředky naložil,“ zakončili soudci.
