Na Levém Hradci vznikaly zárodky přemyslovských Čech

Osadu na skalnatém ostrohu levého břehu Vltavy za knížete Bořivoje I. a jeho manželky Ludmily začali obyvatelé na příkaz vládnoucího knížete mohutně opevňovat. Předhradí, z něhož se nic nezachovalo, chránily příkopy, palisády a zdi z nasucho naskládaných kamenů, později vzniklo opevnění mohutnější a důkladnější.

Před založením Prahy zde bylo první mocenské přemyslovské centrum. Archeologické vykopávky ale nepřinesly žádné poznatky o knížecím paláci.

Kníže a kněžna přijali na Moravě křest, z původních pohanů se náhle stali vyznavači Kristovými. Pokřtít je měl sám biskup Metoděj, ten jim také věnoval ostatky svatého Klimenta, jemuž je zasvěcen levohradecký kostel. Bořivoj (852 až 888/890) měl nechat postavit kostel v roce 874 nebo 880, jednalo se o předrománskou rotundu s apsidou. Je nejstarším křesťanským kostelem v Čechách.

Tady ale vyvstává historická hádanka. Odkud se vynořil Bořivoj? Píše se o něm až od jeho křtu, předtím jako pohan asi nikomu za zmínku nestál - a proč by taky. Měl by být synem Hostivíta, jenž je prezentován spolu s Nezamyslem, Mnatou, Vojenem, Vnislavem, Křesomyslem a Neklanem, knížaty přemyslovského rodu.

Zakladatelem má být podle Kosmovy Kroniky Čechů Přemysl Oráč ze Stadic a manželkou bájná Libuše. Stadice tehdy ale ještě neexistovaly - a Krokova dcera? Ani o babičce svatého Václava a Bořivojově manželce Ludmile se neví, odkud přišla. O Bořivojovi se spekuluje, že by mohl pocházet z moravské větve Přemyslovců a být synem knížete Rastislava. Přemysl Oráč by mohl být totožný s kupcem Sámem, ale to už je zápletka detektivní.

Přemyslovská vláda trvala 430 let, roku 1306 byl v Olomouci zavražděn poslední Přemyslovec Václav III. Tím vymírá rod po meči. V opavské (levobočné) linii až v roce 1521. Na trůnu se jich vystřídalo asi 30, sedm s titulem král. Dědičný královský titul získal roku 1212 Přemysl Otakar I.

Přemyslovská knížata si vybudovala mocenské centrum na území dnešního Pražského hradu, další místa tvořila opěrné body. Levý Hradec a Budeč patřily k vnitřním, Mělník, Stará Boleslav, Tetín, Libušín a Lštění k vnějším bodům.

Na Hradci 19. února 982 zvolili Slavníkovce Vojtěcha druhým pražským a prvním českým biskupem. Dlouho tu sídlili královští úředníci, Hradec coby obec přešel roku 1233 do majetku ženského kláštera benediktinek na Pražském hradě. Pak se na místo staletí zapomenulo, přišly snahy přesunout počátky českého křesťanství na Vyšehrad nebo dokonce do Hradce Králové. Až v obrozeneckých dobách se opět místo vynořilo do povědomí národa.

Výraz Přemyslovci vymyslel v 19. století historik František Palacký.

Na Levém Hradci byla ve 13. století apsida nahrazena raně gotickým presbytářem, roku 1648 ji zbořili úplně a na jejím místě vyrostla barokní loď s věží. Základy Bořivojova kostela byly objeveny v roce 1939.

Na protějším břehu, kde dnes stojí Klecany, mělo být další hradiště, Pravý Hradec, nálezy odtud jsou poměrně bohaté, takže to asi byly pevnosti hlídající vltavský brod. Název Klecany se vysvětlují tím, že tu asi osadu řídil člověk kulhavý, chromý, tehdy řečeno klecavý.

Levý Hradec postupně ztrácel na významu, byl jedním ze strážních stanovišť, která měli Přemyslovci na obranu svého území. Patřil do vnitřního okruhu opevnění. Knížecí moc byla přenesena na opyš nad Vltavou, do místa, kde se rozkládá Pražský hrad.

Na hřbitově u kostela jsou pochovány známé osobnosti, např. pediatr Josef Švejcar, Jan Felkl, roztocký výrobce globusů vyvážených do celého světa, herec Miloslav Šimek, stojí tu i monolit připomínající transport smrti v roce 1945.

Procházka kolem kostela je nenáročná, vede tudy krátká naučná stezka s osmi zastaveními, jde o nenáročnou procházku. Levý Hradec leží na území Roztok u Prahy, lokalita je snadno dostupná i MHD (340 z Dejvické), parkovat se dá u kostela. O víkendech, zvláště zimních, nabízí pohoštění Medová kavárna, příjemné posezení je otevřeno od 14. hodin. Mají i vlastní med na prodej.

Z okraje skály jsou hezké výhledy, u hřbitovní zdi nad řekou je takzvaná Ludmilina vyhlídka. Další výhledová místa jsou na nedalekém vrchu Řivnáč, tady bývalo tzv. řivnáčské hradiště, další výhled je z vyhlídky Stříbrník.

Kostel s rekonstruovanými gotickými freskami lze navštívit s průvodcem od května do září o sobotách a nedělích od 10 do 18 hodin, mimo sobotu, kdy se koná od 14 do 15 hodin mše. Průvodce je možné objednat předem na telefonech 737 701 608, 606 245 198 a 724 191 019.