Článek
Zbořili ho, protože škodil
Objevily se přívlastky jako Východočeské nebo Podkrkonošské Pompeje. Hrad postavený z místní bílé opuky, proto Vízmburk, stojí v lesích nad řekou Úpou.
Výzkum prováděl s kolektivem po 13 sezón PhDr. Antonín Hejna, CSc. Akademik se domníval, že na místě najde pouze skromné zbytky hradeb, možná i věže, ale postupně se ukázalo, že se jedná o jeden z největších hradních nálezů s evropským významem.
Odkryv přinesl vykopávku sídla až do výše druhého podlaží, tedy asi do 8 metrů. K tomu četné dobové artefakty. Vyčištěna byla i 8,5 metrů hluboká studna, začala se plnit vodou, neukáznění návštěvníci ji ale brzy zasypali.
Hrad byl téměř ve stejném stavu, v jakém ve 13. století vznikl. Na tu dobu to byla velmi významná pevnost, postavit ho nechal bohatý šlechtic Tas. Majitelů vystřídal nepočítaně, ale hlavně za husitů byl nebezpečný blízkému Slezsku, kališníci byli často na svých loupeživých spanilých jízdách. Jeho posádka škodila i po roce 1450, takže Slezané spolu s lužickými městy postavili armádu a Vízmburk po odkoupení od Jiřího z Dubé, jenž ho vlastnil, zbořila. Hrad zpustl a zároveň zanikl i v terénu.
Časem se rozpadne jako Pompeje
Ještě počátkem 80. let jsem se jím volně toulal, o několik let později byl zakonzervován a zajištěn proti vstupu. Jednak se opuka rozpadá, je nebezpečné se ve zřícenině pohybovat, jednak nejsou peníze na další záchranné akce.
O hrad se nyní starají dobrovolníci ze Sdružení pro Vízmburk, pod hradem probíhají různé akce. Vynikající jsou hlavně koncerty a šermířská vystoupení. Průvodkyněmi jsou dívky v dobových krojích, někdy je přístupna i sama ruina. Tak skončil v lese kdysi senzační nález, který byl prohlášen za archeologickou památku první kategorie.
Přístup k němu je od silnice Červený Kostelec - Rtyně, auto nechte u Devíti křížů. Stojí zde pomník devítinásobného zločinu. Měli tu zabít vízmburského pána Heřmana a jeho zbrojnoše.
