I když prohlídky mají malý počet lidí ve skupinách a konají se v sezóně třikrát a mimo sezónu dvakrát týdně, od dubna do konce října je navštívilo přes 10 000 lidí. Uvedla to ředitelka městské organizace Plzeň - Turismus Zuzana Koubíková.

V listopadu zpřístupnila Západočeská galerie ještě další byt, Semlerovu rezidenci. Zpřístupnění Loosových interiérů veřejnosti bylo jedním z vlajkových projektů Evropského hlavního města kultury. „Ještě v roce 2000 bylo spojení Adolf Loos a Plzeň známé jen opravdovým odborníkům, dnes je díky otevření bytů Plzeň na mapě i světové moderní architektury," řekl primátorův náměstek pro kulturu Martin Baxa.

Magnet na zahraniční turisty

Největší kolekce Loosových bytů je ve Vídni, není ale přístupná veřejnosti. Nikde jinde nejsou architektovy originální bytové koncepce k vidění v takové míře jako v Plzni. „Dnes už můžeme říct, že se nám tento desítky let zapomenutý klenot podařilo znovu oprášit a symbolicky ho přidat do stálé kulturní a turistické nabídky ve městě," dodal Baxa. Plzeň udělala podle Koubíkové z Loose samostatný marketingový produkt v cestovním ruchu.

Na rok 2016 provozovatelé připravují společnou vstupenku, která zájemcům umožní absolvovat všechny tři prohlídkové okruhy za zvýhodněnou cenu do 400 korun, nyní jednotlivé prohlídky tří okruhů stojí celkem 560 korun.

Polovinu z návštěvníků tvořili individuální turisté, druhou polovinu objednané skupiny. Velká část byli zahraniční turisté, z valné většiny z německy mluvících zemí. Podle Koubíkové má zpřístupnění Loosových interiérů jistě podíl i na tom, že v Plzni letos meziročně stoupl počet rakouských turistů o 126 procent.

Návštěvníci mají možnost si prohlédnout byt manželů Krausových v Bendově 10 a byt doktora Vogla v Klatovské 12, soukromý Brummelův dům v Husově 58 a nově otevřenou Semlerovu rezidenci na Klatovské třídě 110. Jde o jedinou z plzeňských realizací, kde byl použit princip prostorového uspořádání poschodí — tzv. raumplan.