Desítky profesionálních ochránců přírody, zoologů i dobrovolníků se za netopýry vydávají do opuštěných štol, jeskyní a dalších míst v celkem pěti stech lokalitách v rámci České republiky. V 380 nejvýznamnějších žije asi 200 tisíc exemplářů.

Na Šumavě je takových sledovaných zimovišť zhruba pět desítek. Jedno z nejcennějších bychom našli ve Schwarzenberském tunelu na Jeleních Vrších u Nové Pece na Prachaticku. Další region typický pro nocování netopýrů na Šumavě je okolí Kašperských Hor.

Mříže se otevírají jednou do roka

Netopýrům se v členité a zdravé krajině Šumavy a šumavského podhůří v posledních letech daří. Nebylo tomu tak vždycky. Nadměrné používání pesticidů v zemědělství v minulosti mělo totiž na netopýry negativní vliv.

I když v posledních letech dochází ke zlepšení situace a počty netopýrů mírně narůstají, dá se říct, že úbytek byl natolik dramatický, že se z toho netopýří populace dodnes nevzpamatovala. A to přestože patří k poměrně dlouhověkým savcům. Dožívají se i několika desítek let.

„Během kontroly v tunelu Schwarzenberského plavebního kanálu jsme napočítali celkem 129 jedinců šesti druhů,“ říká Luděk Bufka, zoolog Správy Národního parku Šumava. „Je to sice o něco méně než loni, ale uklidnilo nás, že na jiných šumavských lokalitách byly počty jednoznačně narůstající.“

Jedno z nejcennějších šumavských zimovišť pro netopýry je Schwarzenberský tunel na Jeleních Vrších u Nové Pece na Prachaticku.

Jedno z nejcennějších šumavských zimovišť pro netopýry je Schwarzenberský tunel na Jeleních Vrších u Nové Pece na Prachaticku.

FOTO: ČTK

V tunelu objevili zoologové netopýry velké, řasnaté, vodní, ušaté, černé i netopýry severní. Na Šumavě dnes žije 17 druhů netopýrů. Nejpočetnější jsou právě netopýři velcí, vodní a řasnatí. V celém Česku pak odborníci evidují ještě o osm druhů více, všechny jsou zákonem chráněné.

Schwarzenberský tunel, který je součástí Schwarzenberského plavebního kanálu, je pro veřejnost běžně nepřístupný. Důvod je jednak ochrana zimujících netopýrů, ale i bezpečnost možných zvědavců. Mříže do tunelu se pro návštěvníky otevírají kvůli sčítání. Dochází k tomu jednou za rok, kdy si hrstka předem objednaných zájemců může v doprovodu Luďka Bufky projít 400 m dlouhý tunel.

Šetří celoročně

Tunel je postavený z kamenných kvádrů, je vysoký zhruba dva metry a podobně široký. Voda ze Studené Vltavy, která tudy teče, je ještě zamrzlá. Ze stěn i ze stropu visí rampouchy.

„Je to vstřícný krok směrem k veřejnosti,“ říká Luděk Bufka. „Prostředí v tunelu je unikátní a pohled na spící netopýry fascinující,“ dodává.

Netopýři se k zimnímu spánku začínají připravovat od konce října. Většinou hledají úkryty v podzemí, v jeskyních, tunelech, sklepech nebo opuštěných důlních šachtách. I když to není úplné pravidlo. „Některé druhy preferují skalní štěrbiny nebo stromy,“ uvádí Luděk Bufka.

Jak probíhá počítání?

„Zkontroluji, jestli je netopýr v pořádku, určím jeho druh, spočítám a vše zapíšu,“ vysvětluje zoolog. Návštěvníci musí zachovat úplný klid a nemluvit nahlas. Pokud by se netopýr zbytečně budil, mohlo by to ohrozit jeho úspěšné přežití.

Během zimního spánku se snižuje tělesná teplota netopýrů a zpomalují se všechny životní procesy. Netopýři spotřebují minimální množství energie, které mají během zimy nedostatek, a přečkávají tak nepříznivé zimní měsíce. Úkryty opouštějí vesměs v březnu v závislosti na druhu i počasí.

Netopýr

Během zimního spánku se snižuje tělesná teplota netopýrů a zpomalují se všechny životní procesy.

FOTO: fotobanka Profimedia

„Netopýr musí dobře hospodařit s energií po celý rok. Způsob jeho života je velmi energeticky náročný, a pokud je aktivní, neustále přijímá potravu. V době jejího nedostatku musí tedy energií šetřit a ukrýt se na vhodném místě, kde může nepříznivou situaci zaspat. Není výjimkou, že k tomu dochází i v létě,“ uvádí Bufka. Dostatečné množství vhodných úkrytů, ve kterých mohou nerušeně odpočívat, je tak pro přežívání netopýrů zcela zásadní.

„Ochranou významných zimovišť chráníme celou lokální populaci. Pokud by jedna taková lokalita na Šumavě zanikla, může to katastrofálně ovlivnit život netopýrů na území velkém i stovky kilometrů čtverečních,“ vysvětluje Luděk Bufka.